Blue Effect - Modrý Efekt & Radim Hladík (1974)

28.05.2013 Kristýna | #

Když se řekne nejlepší český (československý) kytarista, vždy si vybavím Radima Hladíka. Jeho styl hry byl, a stále je, posetý virtuozitou a překypujícím charismatem. Kdyby se mě pak někdo zeptal, na jakém albu pražských Blue Effect je to nejvíce znát, jednoznačně bych zmínila Benefit, neboli desku Modrý Efekt & Radim Hladík.

Hned zkraje se o slovo hlásí kompozice s názvem Boty. Ta začíná za dunění basové kytary, ke které se posléze přidávají různé zvláštní zvuky přelívající se to prvního výrazného kytarového motivu. Kytarové stopy hrají na tomto albu pokaždé onu „hlavní roli“, přestože ostatní instrumentální výkony jsou neméně kvalitní. Tato téměř desetiminutová skladba je vhodnou ukázkou pro nezasvěcené posluchače (a že jich v dnešní době není málo), kteří si stále myslí, že česká (československá) scéna nedisponuje hudbou kvalitativně srovnatelnou se zahraničními kapelami. U art rocku to platí dvojnásob, protože se muzikanti částečně dokázali přenést přes politické ... komplikace, řekněme, a vytvořili něco, co by jim nepochybně i za hranicemi tehdejšího Československa přineslo úspěch. Ale zpět k samotné skladbě. Boty jsou opravdu velmi pestrým nahlédnutím do duše Radima Hladíka, který celou kompozici dovedl k naprosté dokonalosti, kdy se stopy elektrických kytar výtečně propojují a utváří nádherný obraz, pestrobarevný celek.
Čajovna s celkem jednoduchým ústředním tématem je poklidná kytarová mozaika, kdy detaily dotváří i tklivé flažolety a dynamické změny protkané pěknými basovými figurami. I když nejsem s to příliš hodnotit bicí party, zdají se mi také obdivuhodně zahrané, byť jsou velmi prosté a vlastně nepřinášejí nic nového. Jednoduše přináší rytmický základ, který dále rozvíjí Josef Kůstka s jeho basovou linkou.
Jiří Stivín svou troškou přispěl v další skladbě jménem Skládanka, kde flétnové části přirozeně evokují Jethro Tull. Skládanka je pojmenována opravdu trefně, protože se jedná o opravdu progresivní počin. Neskutečné kvantum nápadů a exploze různých vyhrávek a vrstvených stop. Harmonicky bohatá věc, která je ... prostě geniální.
Ztráty a nálezy pak - narozdíl od Skládanky - začínají ve znatelně pomalejším tempu. Citlivé kytarové tóny a preludování v kombinaci s akustickou kytarou zní přenádherně. Činely a housle Josefa Kůstky, který zde jinak zastává funkci baskytaristy, povedeně dotváří atmosféru a vykreslují potenciál celé skladby. Je to bez přehánění krásná kompozice, kde se snoubí jednoduchost s virtuozitou. Baskytara nehraje ani rovné linky, ale ani přehnaně negroovuje – vnáší do skladby jen to, co je opravdu potřeba. Konec pak přichází se zopakováním motivu původního, kde má lví podíl zejména akustická kytara.
Na rockovější vlnu nás zpočátku naladí Hypertenze, kde se Hladík opět ukazuje v tom nejlepším světle. Hypertenze příjemně rockuje a v některých pasážích mi velmi připomíná tvorbu britských Yes. I když jsem nikdy neslyšela, že by inspirací členů Blue Effect, a to mám na mysli především Radima Hladíka, byla tato skupina, z některých fragmentů jejich tvorby je to více než jasné. Nyní saxofon Jiřího Stivína a klávesy v syntéze s kytarovými motivy a basovými figurami jasně přetváří původní progresivně rockový sound v jazz rockovou fúzi. Bicí se synkopickými rytmy také nenápadně ladí posluchače na jinou notu. Vzhledem k tomu, že Jiří Stivín i Martin Kratochvíl, který se na tomto albu také podílel, byli (a Martin Kratochvíl také stále je) členy vlivného fusion seskupení jménem Jazz Q, není se čemu divit. Když jazz rock plyne dál, najednou kapela opět „přepne“ a jsme zpět u rockování. Hladíkova kytara už se musí praskat ve švech, když v tom nastane opět mírný zvrat v podobě vokálního rozvětvení skladby, kdy se postupně přidávají všechny dosud použité instrumentální plochy, aby kompozice vykrystalizovala do úplně samého konce explozí všech možných i nemožných souzvuků... a nakonec byla jednotně utnuta.

Ačkoli mi tato deska trochu připomíná rané Camel (samozřejmě mám na mysli tu skupinu), pořád si nemůžu vynachválit její propracovanost a opravdu nevyumělkovanou progresivitu, kterou jí snad nikdo nemůže upřít. Skupina v čele s charismatickým Radimem Hladíkem na této desce v podstatě předurčila další vývoj Blue Effectu, stejně tak i vývoj art rocku v našich končinách. Je to klíčové dílo, které by neměl vynechat žádný pravověrný posluchač (prog)rockové hudby.

Vynikající deska, která nemá žádný slabší moment. Vše plyne a graduje až do samého konce. Navíc díky zkušenostem z projektů Nová syntéza a Nová syntéza 2 zní skupina nezpochybnitelně sehraně a všechny skladby oplývají kreativitou.

Tady to začalo. „Zlatá éra“ našich milovaných hudebníků s modrými knížkami.
reagovat

tykeww @ 28.05.2013 13:07:36
Tuhle desku vlastním ještě z prvního vydání na vinylu, stejně jako Svitanie, Svět hledačů i 33, a jsem skutečně rád. Líbí se mi na ní mimo vše ostatní hlavně spolupráce s jazzovými muzikanty, Martinem Kratochvílem a Jiřím Stivínem, kteří už kdysi dělali s Blue Effectem Coniunctio. Ale i tak to nepovažuji za takový zázrak, jak ho líčíš (já vím, říká člověk, který dal čtyři Čokovu poslednímu albu...).

P.S. Ten naznačený dvojsmysl s Camel.. Byly jím myšleny slavné velbloudí cigarety? :-)

Kristýna @ 28.05.2013 13:28:42
Ahoj, Michale. Díky za reakci. Pro mě se vše od M. Efektu v rozmezí let 1974 - 1981 rovná pěti hvězdičkám. Já nemám pocit, že bych toto album nějak nadhodnocovala. Prostě píšu, co slyším.

A ano, ten dvojsmysl jsi pochopil správně. :-)

kedul adnavs @ 28.05.2013 21:16:01
Ta deska byla tehdy pro mě, v době svého vydání, docela zklamáním. Čekal jsem totiž regulérní album Blue effectu, s materiálem a se zvukem, který jsem důvěrně znal z četných koncertů a ono zase nic. Tehdy jsem to bral více méně jako určitou náhražku a jak jsem se později dověděl od Radima Hladíka, on to viděl kupodivu úplně stejně.
Není to sice žádný zázrak, ale občas si to rád poslechnu.

zdenek2512 @ 29.05.2013 05:27:23
Ahoj Ludku, coby pametnik me tehdy nejvic stvalo, ze pisnicky nebyly nahrany tak jak byly prezentovany na koncertech. Tedy s texty a v klasickem obsazeni, ne s JOCRem nebo instrumentalne bez Leskova vokalu.

Jardo @ 01.06.2013 19:19:03
Veľmi pekná recenzia. Radim Hladík - to je československý Alvin Lee. Geniálny gitarista jeden z najlepších vôbec v rámci celosvetového meradla. Určite, pán hudobník, veľmajster svojho umenia... a so superlatívmi by som mohol pokračovať a aj tak by to nestačilo. Som veľmi rád, že je z našich krajov, ale ak by sa narodil niekde inde, tak napr. Hendrix alebo spomínaný Lee by mali (a pre mňa aj majú) dokonalú konkurenciu.

Petr Gerneš @ 26.06.2013 15:43:18
Velice zajímavá a osobitě napsaná recenze, Kristýno! Je vidět, že se v hudbě vyznáš!

bullb @ 05.05.2016 06:26:00
Zásadnou "chybou" tejto LP je absencia Semelkovho spevu.

03.11.2011 EasyRocker | #

Fenomenální dílo... u mě součást vrcholné éry, která u mě končí deskou 33... Hladík se tady ocitl na jednom z vrcholů svého kytarového kouzlení a je jasné, že kdyby okolnosti chtěly, mohly se dít věci zcela nevídané. I tak jde ale u mě o jasně pětihvězdičkovou záležitost, legednární úvodní Boty s průrazným úvodním riffem, hloubavá Čajovna, nesčetněkrát za ta léta ukradená i vykradená, Skládanka, možná nejprogresívnější skladba s totálně šílenými harmoniemi všech zúčastněných (Josef Kůstka je na téhle desce nepostradatelný) včetně famózní Stivínovy flétny, Ztráty a nálezy s nesmírně podmanivým začátkem, několikrát gradující. Hypertenze parádně harmonuje Hladík s Kůstkou a vyřádil se tady skvěle na piano i Lešek Semelka, jehož výkon na desce zasluhuje rovněž absolutorium, nehledě na jeho pozdější směřování. Náročné instrumentální pasáže se přelévají do dramatických vln a proud tónů strhává posluchače s sebou, závěru vévodí nádherně podmanivá, typická effectovská vokální melodie. Z bonusů z vydání z r. 2000 nezaostává již vokály opatřené Armageddon, naléhavá kompozice vyvedená zcela v duchu zbytku alba (pamětníci mi možná sdělí, zda vznikala souběžně s nahráváním desky nebo jindy - z bookletu plyne, že zřejmě relativně souběžně) a živá verze ´Clary´, nahraná v tehdejší NDR. Z bookletu jsem se dozvěděl i řadu peripetií kolem vydání této desky u nás a právě v NDR, o řadě z nichž jsem neměl ponětí. Vynikající dílo.
reagovat

04.07.2010 Silentis | #

Kultovní záležitost, asi nejlepší instrumentální album, spolu s Jazz Q Pozorovatelnou a Hodokvasem, které bylo u nás kdy natočeno ale v 70. letech určitě nejlepší. Otvíračka Boty, nekompromisní elektrická kytara spouštějící nepřekonatelná sóla k tomu řízná basa a přesné bicí .... a uprostřed roztomilá floydovská pasáž s klavírem a flétnou. Jediná část této kompozice je na Nové syntéze lepší, a to nástup basové kytary zhruba na 4/5 délky písně, na Benefitu je basovka ke škodě upozaděna za elektrickou kytaru a rozdílnou rytmiku bicích. Následuje Čajovna, po Slunečném hrobu a Rajkách myslím nejznámější kousek od BE, meditativní, vždy potěší. Uprostřed Skládanka, jazzrockový nářez par excelence, skvělý výkon hostujícího Jirky Stivína, poté balada Ztráty a nálezy, podivuji se že se tahle věc nestala stejnou legendou jako Čajovna, melancholické pohlazení po duši. Poslední skladbou na původní černé desce je Hypertenze, někdy kritizovaná ale mě se krom úvodního motivu, který se také opakuje před závěrečným vokálněsaxíkovým nástupem moc líbí. Vzájemné proplétání všech zúčastněných nástrojů, kousek od jazzrocku, kousek od dravého rocku, kousek od freejazzu .... paráda. Album bylo natočeno sice jako studiové roku 1973 ale v období prvního vrcholu BE. Sestava Hladík, Kůstka, Semelka, Čech tu předvádí to nejlepší co v těchto pánech muzikantech bylo, navíc vhodně doplněná o prvky Kratochvílovského piána a vždy originálního Stivína. Suma sumárum album dosahující světové úrovně. Přidané východoněmecké bonusy opět dokazují instrumentální zručnost kapely kterou Radim Hladík potvrrdil v Bigbítu slovy: na počátku 70. let jsme byli tak sehraní, že jsme odehráli hodinu a půl koncertu jen ve dvou skladbách plných improvizací vymýšlených přímo na pódiu. Nevíte někdo, jestli se zachovalo více nahrávek z NDR, snad měly být natočeny nějaké snímky pro rozhlas ...
reagovat

Zdeněk @ 11.07.2010 11:00:16
Tady nesouhlasím, s Pozorovatelnou nelze srovnávat.
Technicky určitě dobře zahrané avšak toť vše.
Blue Effect té doby měl rozhodně na víc.Velký kompromis díky zlé době,ve které album vznikalo.

yngwie3 @ 11.07.2010 18:18:34
to Zdenek: Nesúhlasím s Tvojim nesúhlasom. Tento OPUS je výnimočný ako po stránke skladateľskej, tak po stránke inštrumentálneho prevedenia. Vzhľadom k dobe a miestu vzniku - fenomenálny. Nemám toľko napočúvané ako iný, dlhoroční prispievatelia týchto stránok, ale domnievam sa, možno mylne, preto by som poprosil skutočných znalcov o dobrý tip, že v čase vzniku tohto diela, nevyšlo ani vo svetovom merítku nie veľa hudby, takejto kvality. Tvrdenie, že Blue Effect mal v tej dobe na viac, je len ničím nepodložená domnienka.

Silentis @ 17.07.2010 06:51:56
Zdeňku, nedovedu si tedy představit co by vzniklo za album, kdyby BE nebyli přinuceni k ústupkům, pak by asi byla natočena deska, která by se zařadila do TOP 10 světové hudby všech dob. A nebo taky ne ...

Zdeněk @ 17.07.2010 07:37:22
Pánové,neznám Váš věk,avšak v době vydání tohoto alba
i před ním jsem navštěvoval všechny mi dostupné koncerty Blue Effectu - byly opravdu skvělé.Proto si myslím,že můj názor na tohle album není nepodložený.Ano Blue Effect měl tehdy na to být kapelou minimálně evropské třídy.Tahle deska
opravdu neodpovídá tehdejšímu potenciálu skupiny.

PaloM @ 17.07.2010 11:37:42
V reakcii prikladám moju recenziu zo 14.10.09 na exportnú verziu tejto LP - A Benefit of Radim Hladík, ktorú som si kúpil ako študent v Budapešti
>> odkaz Bolo to sklamanie, po fantastických dvoch Syntézach album bez kúzla, mágie, bez duše.
Naživo som videl až koncerty z repertoáru Svitanie, Svět hledaču a 33.
Kto toto LP/CD nemá v súvislostiach doby, môže sa mu páčiť. Ja som zaťažený očakávaniami, ktoré mi vtedy nesplnilo. Tri hviezdy sú až-až. Opäť sa so Zdeňkom zhodujeme v názore :-) A kto hľadá porovnanie s iným inštrumentálnym LP z tej doby, tak hociktoré Collegium Musicum je lepšie (1., Konvergencie, Live, CM & M.Varga, Divergencie), alebo Jazz Q Elegie, Zvěsti, začínajúca Fermáta, ...

yngwie3 @ 17.07.2010 16:21:09
to Zdenek: Predpokladám, že si ten istý Zdenek, ktorý sa k tomuto albu vyjadril už 24.02.2007. Napriek tomu že takmer každý, prízvukujem takmer, kto sa vyjadril k tomuto dielu ho ohodnotil piatimi hviezdami, Tvoje hodnotenie je skôr negativistické. Nazvať čajovnu "nejprofláknutější
skladba B.E.,jakoby Radim nevymyslel snad nic
jiného", to chce skutočne guráž. Z môjho pohľadu je to to isté, ako keby si označil týmto spôsobom Air on a G String Johanna Sebastiana Bacha.

yngwie3 @ 17.07.2010 16:30:53
ospravedlňujem sa, že som čajovna napísal s malým č, ale nefunguje my na klávesnici mäkčeň :o)

merhaut @ 17.07.2010 17:32:00
Čajovna je nejprofláknutější skladba B.E., to je fakt. Na vojně jsem ji slyšel 730x - každý den ráno po budíčku :-)

Zdeněk @ 17.07.2010 17:33:11
Ano,jsem to já co ohodnotil tohle album 3 hvězdami.
Proč,jsem již dostatečně vysvětlil v recenzi.To,že je Čajovna nejprofláknutější skladba B.E. jistě není vina Radima Hladíka ale našich médií,která se chovají tak jako by tahle skupina již nic jiného/a lepšího/nenahrála.
Konečně totéž se děje třeba u Pink Floyd a Another Brick In The Wall. Hladíka uznávám coby kytarovou superstar po delší době jsem ho viděl na jednom podiu
s L.Andrštem v rámci festivalu Blues Alive a bylo to úžasné.Jiná věc je ovšem jak vede Blue Effect a jak si třeba v porovnání s Vláďou Mišíkem vybírá spoluhráče.Tohle album by se snad hodilo k prezentaci jeho jako kyraristy v zahraničí/Benefit Of Radim Hladík/,jako řadové album dle mého názoru na víc než 3 hvězdy nemá.
Album,které zaznamenává skupinu tak, jak zrovna koncertovala v době realizace dané desky je Svět hledačů,zde bohužel chybí lepší zvuk nahrávky .

yngwie3 @ 17.07.2010 18:31:48
ani fakt, že si bol nútený začínať každé ráno, stále tou istou skladbou počas dvoch rokov nedobrovoľného vyhnanstva, by nemalo pokriviť Tvoj odborný úsudok. priznávam však, že aj skvelého jedla je možné sa prejesť a znenávidieť ho.

luk63 @ 17.07.2010 18:42:25
buďme za tuto desku rádi, buďme rádi že po dvou vynikajících syntézách je to krok jiným směrem, že hladík ve své době neustrnul. kdo nic nedělá, nic nezkazí... pro mě vždy za 5 *****

merhaut @ 17.07.2010 18:58:24
Mám takový pocit, že někteří nevědí co je to nejprofláklejší.

yngwie3 @ 17.07.2010 19:54:51
už niekoľko rokov začínam, ak my to čas a povinnosti dovolia, svoje denné cvičenie skladbou For The Love of God od Steveho Vaia. samozrejme až po jemnom doladení :o) je to moje podakovanie Bohu za to, že ma obdaroval určitou dávkou talentu, k ovládaniu tohto skvelého nástroja. skladba samotná je zložená takým geniálnym spôsobom, že hráč musí ovládať viacero gitarových štýlov, aby ju zahral celú. v začiatkoch sú krásne dlhé tony, ktoré je treba zahrať s jemným, typickým Steveho vibrátom, pretože inak sa zmení celá charakteristika úvodu. postupne sa pridáva práca s pákou, nasledujú arpeggia, staccato a samozrejme využívanie celého hmatníka v rámci harmonickej stavby diela. napriek tomu, že som túto skladbu hral už stovky krát, stále mám z nej rovnakú radosť. a to isté platí aj o čajovni. to je možno dôvod, prečo na rozdiel o Vás, nepovažujem toto jemné Hladíkove dielo za prefláknuté, ba dokonca za najprefláknutejšie. pri snahe vytvárať rovnaké alebo podobné tony ako moje vzory, mnou prechádzajú úplne iné pocity, ako len pri samotnom počúvaní. je my ľúto, ale ak nie ste hudobníci, ste o tieto pocity ochudobnený a z toho plynie aj Váš, rozdielny pohľad na vec.

merhaut @ 17.07.2010 20:44:22
Pocit se změnil v jistotu. Neví. Celá debata je tím pádem o koze a o voze.

Polopaticky. Profláklost neprofláklost nemá sebemenší korelaci s kvalitou nekvalitou! Čajovna je mistrovské dílo, tak jako Lady In Black, Smoke On The Water, Stairway To Heaven...

yngwie3 @ 17.07.2010 20:53:45
máš pravdu. ak niekto niečo nevie, nemal by sa vyjadrovať. spôsobuje tým svojmu okoliu a aj sebe zbytočné, aj ked len komunikačné problémy. veľa šťastia

Filozof @ 18.07.2010 07:46:35
Mne osobně tohle album také moc neoslovilo. Znám daleko lepší věci od nich.
Čajovnu ale uznávám - byť mám také pocit, že je trochu protlačovaná (a to rádio prakticky neposlouchám).

Filozof @ 18.07.2010 07:47:51
yngwie3
Mäkčeň je háček??
Pokud ano, tak snad na velké "Č" není potřeba, nebo jo? Přece zmáčknu malé "č" s "Caps Lock", ne?

yngwie3 @ 18.07.2010 11:16:45
Dakujem za radu, Filozof. Mäkčeň je skutočne háčik. Skúšal som sa držať Tvojich pokynov, ale nič. Asi budem musieť kúpiť novú klávesnicu alebo dať si preinštalovať Windows. Vraj to môže spôsobovať aj vírus. Ale kedže sa v týchto veciach veľmi nevyznám, prenechám tieto starosti synovi. Máš pravdu v tom, že Blue Effect skutočne vydali aj podstatne lepšie veci ako tento album, už som sa k nim na týchto stránkach vyjadril / 33, Svitanie, Svet hledačú ... /, napriek tomu trvám na tom, že aj toto je skvelý hudobný počin. Ale mám dojem, že celá táto debata aj tak nikam nevedie. Tak načo drať klávesnicu :o)

Silentis @ 20.07.2010 19:11:42
Dovolte, abych tuto diskusi ukončil tím, že kdo si chce poslechnout jak hráli BE na koncertech, a ne ve studiu, ať tedy sáhne po dvojdisku Beatová síň slávy, je zde k dispozici pět živých nahrávek z Rokoka roku 1973. Čajovna je opravdu profláklá ale to se dá říct o Slunečném hrobu jakbysmet .... a stejně mne ve slabé chvilce dokáže dojmout i po sté. Palo,tvé recenze, které se kolikrát blíží životnímu vyznání si vždy rád přečtu ale tvrdit, že Benefit je horší než zmiňované Jazz Q Elegie to je minimálně velice odvážné.

PaloM @ 21.07.2010 05:04:29
Silentis: ďakujem za pochvalu, sú to životné vyznania, len sa mi veľmi nechce vyznávať (písať) :-) Nerozumiem presne vášmu slovu "profláklý", znie to dosť odsudzujúco.
Na Beatovej síni slávy sa zhodneme. A tiež sú pekné kusy na druhom, bonusovom DVD Blue Effect.
Jazz Q - Elegie ma napadli v rýchlosti, možno to nebol dobrý príklad. No, keď vyšli Elegie, určite sa mi viac páčili ako Radimov Benefit. Hoci to odborníci skritizovali za (vraj) kopírovanie US-fusion :-)
Vyprovokoval si peknú diskusiu, rád som si prečítal všetky príspevky. Znovu sa potvrdilo - koľko ľudí, toľko názorov. Najlepšie na tom je, že každý spomínaný album je výrazne lepší než priemer - a to poteší, nie ?

Filozof @ 21.07.2010 13:34:31
PaloM ad "profláklé"
Odsuzující to je snad jen v subjektivní rovině. Odsuzujeme někoho, že to moc hrál, až to profláknul. Nebo se mi to přestalo (subjektivně) líbit proto, že to tolik hráli.
Ani jedno nemluví o kvalitě skladby.

Rýpák @ 17.02.2011 19:27:13
Instumentální, vynikající album, akorát se podepsal bolševik, texty té kvality jako na Svitaniu by album posunuly ještě výš, a že existovaly.

Mohyla @ 11.10.2011 17:24:50
Celý album sa mi páči, no ako to chalani rozsvietili v záverečnej Hypertenzii, fakt nemá chybu!

PaloM @ 11.10.2011 18:27:43
Mohyla: mne sa ako celok nepáči, stále platí, čo som už napísal. Jedine Čajovňu "môžem" kedykoľvek, aj dva razy za sebou.

Mohyla @ 11.10.2011 18:45:22
PaloM, Pali ono to príde, keď budeš veľký, ale vážne, vypočuj si to ešte raz, bez predsudkov, je tam toho na pochutnanie hodne, daj potom vedieť :-)

PaloM @ 11.10.2011 19:03:30
Mohyla, však už môžem byť väčší len do šírky :-)
No ja neviem, počúval som to odvtedy, ako som kúpil LP Artia v Budapešti ako gymnazista (u nás vyšlo neskôr), počúval som prvé vydanie na CD, počúvam z boxu komplet skupiny.
Čajovna je fakt pekná ... :-)

Boty sú tu mizerné (nedá sa porovnať s Novou syntézou 2), Skládanka - miš-maš. Samozrejme, v porovnaní s inými skupinami tej doby je to nadpriemer, ale na Hladíka mám najprísnejšie, svetové merítka hodnotenia.
Ako gitarista a skladateľ je u mňa stále v prvej lige. Ako kapelník, čiže hovorím o terajšej zostave skupiny, zo slušnosti pomlčím (je to ale o inom).
Tá platňa akoby trpela nepohodou, asi to nebolo to, čo chceli umelci...

24.10.2009 nowhere_man | #

Moje najobľúbenejšie album Blue Effect, jeden z ich vrcholov. A opäť som rád, že je inštrumentálne, absolútne mi tam spev nechýba. V čase, keď som ho počul prvýkrát, som mal za sebou veľa muziky na tejto úrovni, ale aj tak mi album vyrazilo dych.

Skladba Boty je hneď vrcholom albumu. Otvorená drsnou basou prechádza z tvrdého začiatku do kľudnej pasáži s krásnou flautou a gitarovým sólom. Po tejto pasáži sa rozpúta inštrumentálne peklo, Hladík predvádza to najlepšie čo môže. Túto pasáž si môžem púšťať stále, vždy bude rovnako energická. Nasleduje Čajovna, ktorá na jednu stranu lahodí svojou krásnou gitarou, na druhú stranu zaráža, že sa tam hrá v podstate 4 minúty to isté. Ale, predsa to funguje! Skládanka je opäť nadupanou až jazzrockovou skladbou hlavne vďaka Stivínovi a Kratochvílovi. Ztráty a nálezy sú jednoducho krásnou baladou, pomerne dosť clivou, ale škoda toho fadeoutu. Hypertenze začína síce tvrdo, no rozvinie sa do zaujímavého jazzrocku na konci s krásnymi vokálmi. Čo sa týka bonusov, Armaggedon je spievanou verziou Skládanky, ale gitara tu je oveľa viac agresívnejšia a lepšia. No a Clara - tá vás chytí svojou basovou linkou. Vďaka, Blue Effect.
reagovat

martin69 @ 03.11.2011 15:45:36
Nádhera.Tohle album mám velmi rád!

24.01.2008 Beriq | #

Wau! Krása, nádhera. Tímto albem se odměňuju. Hladíkova kytara je jako pohlazení na duši. Majestátní, melodická, hravá, sebevědomá... Už úvodní Boty jsou přesně tím, co mi v jejich originální verzi na Nové syntéze chybělo- ten dravý elektrický začátek. Který mě na koncertech bere dodnes. Zpěv tu nechybí- naopak jeho absence dává vyniknout Hladíkově virtuozitě.
Druhá skladba Čajovna(též mnou velmi dychtivě očekávána na každém koncertu) je takovou alfou i omegou skupiny. Na ni jsem se chytil,ji jsem si musel pořád dokola pouštět a dodnes mne neomrzela. A přitom to prý měla být jen taková vata na albu...
Další skladba Skládanka s flétnou Jiřího Stivína a piánem Martina Kratochvíla se nese v jazz/rockovém duchu ne nepodobném nějaké skladbě z alba Coniunctio. Je to vlaastně verze skladby Armagedon která je na albu i coby bonus- tentokrát už v čistě rockové podobě zpívaná Leškem Semelkou.
Ztráty a nálezy- španělka hraje přes el. kytaru, k tomu basa a především šikovné bicí šikovného Valdo Čecha v naprosto pohodovém a ucajdaném (v tom nejlepším slova smyslu)tempu.
Album uzavírá docela dlouhá Hypertenze- improvizace- místy to skřípe, místy uchu lahodí, místy nudí, místy tvrdí, místy nadchne...
Jako dva bonusy již zmíněný Armagedon a živá verze (ve Východním Německu prý docela hit) Clara (podle mne nejlepší basa u Blue Effectu).
No prostě lahodáááááááááááá!
reagovat

Ondra @ 15.05.2008 00:11:56
Přesně. Instrumentálku vidím jako evidentní bonus, ač všichni nad tím hořekují, nevidím však důvod. Boty mají přesně ten drive, jaký je třeba pro nasycení lačného artrockového žrouta.
Záverečné bonusy - Armagedon - to je lahůdka, mňam:-))

11.03.2007 Wenzl | #

Nikdy nezapomenu na setkání s tímto dílem, bylo to v Plzni na škodováckém intru a to z ruky "nejpovolanější", tehdy ještě jen kulturního referenta Petra Jančaříka.O to hlouběji se však zaseklo do mého podvědomí a když jsem si jej nyní pořídil v CD formátu, dokážu znovu a znovu objevovat jeho kvality.Já si na rozdíl od Zdeňka nemyslím, že by Čajovna byla profláknutá.Pro mě je to klid vyjádřený v tónech.Obecně platí, že koncert přináší vždy kvalitativně intenzivnější prožitek z poslechu než sterilní atmosféra obýváku.Myslím, že je zde dobře nastíněno, jakým směrem se skupina chtěla do budoucna ubírat.Tak,jako existují skalní příznivci alba Meditace, existují i příznivci tvorby pozdnější, tedy čistě art-rockové a k těm se řadím já.Já chápu toto album jako významově stěžejní pro další směřování Blue Effect a proto hodnotím plným počtem.
reagovat

24.02.2007 Zdeněk | #

Navzdory všem předchozím nadšeným recenzím
mne tato deska nechytla v době svého vydání-
plno kompromisů oproti tvorbě prezentované Blue
Effectem na koncertech.Loni jsem si ji koupil
na CD a mám ten sám pocit jako v r.1975.
Instrumentálně bezchybné avšak to je vše.
Čajovna- kdysi zajímavá a při prvních posleších
příjemná,dnes s odstupem nejprofláknutější
skladba B.E.,jakoby Radim nevymyslel snad nic
jiného.Boty- proti koncertní verzi odvar,daleko
lépe předvedená na Nové syntéze 2,Hypertenze-
monotonní vyplnění zbývajícího času na desce.
Co chválím jsou bonusy zachycující opravdovou
tvorbu Effectu v té době,bohužel zvukově nic moc.
Závěrem- desku beru jako velký ústupek mocným
rozhodujícím v té nepříjemné době o vydání či
nevydání desky.Pouze z toho důvodu ***
reagovat

21.02.2007 PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl | #

Skvělé LP, Boty (aneb Je třeba obout boty a pak někam jít z Nové Syntézy 2) jsou vynikající, o Čajovně nemluvě. Takto bychom mohli pokračovat dál. LP řadím osobně ke zlatému fundu české muziky, z hlediska tvorby M Efektu hned za jejich, podle mého, absolutní špičku, představovanou Novou syntézou 2, Světem hledačů a Svitaniem (Downing). Až poté bych řadil toto sólové LP spolu s deskou 33, až pak bych umístil Novou syntézu 1, Coniunctio až naposled (Jazz Q Martina Kratochvíla mi nikdy moc neseděl...).
reagovat

Zdeněk @ 24.02.2007 00:00:00
To,že Ti JazzQ neseděl je chyba,zkus koncentrovaně
poslechnout Pozorovatelnu,oproti této desce
má ucelenou atmosféru.Je však pravdou,že Coniuctio
působí jako velmi umělé spojení inspirované asi
rockovými výboji jazzmanů v čele s Milesem Davisem.

24.06.2006 b.wolf | #

Asi před rokem jsem zaslechl v jednom storu okresního města podmanivou melodii Čajovny a prostože tam prodával (bohužel, store už byl nucen zavřít), dobrý známý, hned jsem se ptal, co že to je za skupinu. CD jsem si musel osmažit, protože kde bych jej koupil, že. Obrovská škoda, že nemohlo yjít v obou verzích. Naprosto skvělá deska!!!
reagovat

27.08.2004 J | #

Jedno z nejlepších českých alb 70.let, přestože muselo být na pokyn shora pouze instrumentální. Zvuk Blue Effectu je možná právě proto obohacen hrou Martina Kratochvíla na Fender piano a Jiřího Stivína na flétnu. Ani jedna skladba není nezajímavá nebo vyloženě slabší. Podle mně je zde Blue Effect na vrcholu sil, v pozdějších obdobích mi dost chybí Kůstkova skvělá baskytara (a housle).
reagovat

23.07.2004 Tool | #

Boty a Čajovna, to už patří do zlatého fondu české tvorby.Myslím že tady Blue effect trochu předběhl dobu a domnívám se, že tahle deska by neměla chybět v žádné diskografii.Jasně dokazuje, že i v čechách se hrála muzika,která si zasloužila světovou úroveň.
reagovat

D. Kurdik @ 01.03.2007 00:00:00
neznam lepsi v komunisticke ere , jen tak dal.