Jethro Tull - Rock Island (1989)

12.04.2024 Antony | #

Představte si, že sedíte v zahradě, kde všechno kvete. Tráva je krásně zelená, větve stromů jsou plné ovoce, slunce svítí, vítr šumí, pohoda. Pak si chcete utrhnout jablko, a v ten moment zjistíte, že všechno jsou to jen umělé kulisy, žádná zahrada. I ta postava, co k vám mluví, je otřískaná loutka s pitvornými pohyby a zkresleným hlasem. Přesně takhle na mě působí album Rock Island. Jako divadelní adaptace místo reality, pouhá hra na téma JETHRO TULL.

Všechno je zde jenom "jako". Kytara, jako JETHRO TULL. Flétna, jako JETHRO TULL. Sestava, jako JETHRO TULL. Hudba zní taky jako JETHRO TULL. Vůbec tak však nepůsobí, nemá její účinek, je to prázdná nádoba s pouťově vyvedeným nápisem JETHRO TULL.

Máme zde opět jednu skladbu, jejíž působnost prolamuje bariéru netečnosti. Jediná skladba zvoní na emoce, má sílu a dokáže rozeznít posluchačovo vnímavé nitro. Jde o píseň The Whaler's Dues, mocnou i jemnou současně. Pak jsou dobré už jen fragmenty, například instrumentální úvod Strange Avenues, než ji Anderson pokazí rozvrzaným zpěvem. Zbytek alba jsou piliny a bláto.

Mám-li skupinu rád, těším se na její dobrá alba, skvělé písně. U těch špatných si nebudu nic nalhávat, a přiznám, že je nechci. Že mi nic neříkají. Nějaké milosrdenství a odpuštění, za zásluhy? Jen pokus o oklamání sebe sama, se všemi důsledky. Poslech hudby je nemilosrdně pravdivý. Líbí/nelíbí. Hotovo. Škoda, že JETHRO TULL v období po roce 1982 mají etapu "nelíbí". Škoda, ale taková je realita.

Pořád nelíbí.

reagovat

Jarda P @ 12.04.2024 14:02:24
Piliny a bláto, rozvrzaný zpěv... Co k tomu říci.

zdenek2512 @ 13.04.2024 16:43:01
Díky této desce jsem si koupil následující Catfish Rising a když jsem si kupoval před čtyřmi lety japonské mini LP, tak i když se mi až tak nelíbily, jsem si koupil Under Wraps a Crest Of A Knave, abych to měl komplet. Začalo to A, prostě jde to do kytek, nikdo nemládne a to nadšení z počátku sedmdesátek se nedá nahradit.

15.04.2018 steve | #

Rock Island je označením terminus technicus nejlepší ROCKOVÉ album Jethro Tull a zároveň je nejenergičtějším produktem kapely v průběhu osmdesátých let.

Mainstreamová záležitost Under Wraps byl totální přešlap vedle, o tom žádná. Bohužel se Ian Anderson z pozice bloumajícího šaška potápějící svou sedřenou kocábku do komerčního bláta dostatečně a rychle nepoučil a za další tři roky přišel znovu s podobnou nahrávky Crest of A Knave. V té znovu a opakovaně, nanovo použil odporné zvuky automatického bubeníka. Jethro Tull se podobná produkce absolutně vymyká. Nejde jen o to, že pohřbila folkový duch kapely, ale pohltila naprosto všechno, čím bývali JT jedineční. Charisma souboru se rychle vytratilo a zůstala bezobsažná slupka. Odpad, co se snaží tvářit slušně, jen aby neurazil svou dobu. S odstupem času a možností porovnávat je skladatelská bezradnost a vzájemná vyčerpanost u těchto nahrávek varovná.

Naštěstí s o dva roky mladší Rock Island se začíná couvat nazpátek. Anderson si zřejmě lecos uvědomil - poznáte to třeba z pohledu jeho flétny, které je vyhrazen nezvyklý manévrovací prostor. Příčňovka hraje prim a plní velice důležitou funkci. Můžeme ji slyšet všude a takřka neustále. Dost často sóluje, drží rytmus, vede hlavní linku, někdy si zlehka broukne, z toho zhurta zasoptí, naléhavě zapláče, nebo jen bloudí po okolí a spokojeně vypiskuje. Nejpodstatnější změna přišla se zvukem. Plným, rtuťovitým, rockově napruženým, dravým, k nahrávce s podobnou zvířecí zarputilostí až animálně se hodícím. Vlastní skladby jsou precizně vyleštěné, voní folkovou tradicí a není problém vypozorovat vlastní autorství.

Přestože se nejedná o desku patřící k hlavnímu proudu (68-78), jde o náramnou pochoutku a sladkou odměnu pro všechny skalní fandy Jethro Tull.
reagovat

pinkman @ 16.04.2018 11:39:54
Steve prima recenze. Rád jsem si trochu zavzpomínal na dobu, kdy se kapela vracela zpátky do kurzu a jméno Jethro Tull se začalo znovu skloňovat s větším respektem. První dobrá deska po letech chudoby. Pět bych asi nedal, ale to nadšení dokážu pochopit.

john l @ 16.04.2018 11:47:47
Rock Island mě k JT nikdy nepasoval. Martin Bare odvádí tradičně dobrou práci, jenže já tam ten jejich pověstný folk hledám marně.
Pro mě klasická, rockově výpravná deska poplatná své době.

steve @ 18.04.2018 08:57:11
je to jak říkáš. JT dvakrát šlápli pořádně vedle, pro mě je tahle etapa neakceptovatelná a nedokážu pochopit, jak mohli udělat takovou prasárnu, jakou je Under Wraps.
Naopak u Rock Island cítím obrozeneckou snahu posunout kapelu dopředu, s možností zachování původních atributů.

pinkman @ 18.04.2018 12:01:24
V těch letech dělali, jak ty píšeš -podobné prasárny snad všichni, takže mě nepřekvapuje, že byli Jethro na stejné straně.
Ještě musím zdůraznit, že mě vždy potěší, když se najde osoba, která se věnuje i tvorbě kapely, co není všobecně jen kladně přijímána a často stojí už mimo jejich meinstream. Prst hore.

Petr_70 @ 18.04.2018 12:29:46
Tak averzi vůči Under Wraps dokážu u skalních fans kapely v zásadě pochopit, ale třeba následující Crest of a Knave je výborné album.
V mém případě dokonce jedno z nejlepších v jejich diskografii, i když je pravdou, že tu kvalitu nahoru táhne hodně Budapest. :))

steve @ 18.04.2018 13:07:01
Petr 70: některé skladby se povedli, některé méně, ale vysvětli nám ten příšerný, syntetizátorový zvuk nahrávky a korunu všemu nasazuje znovu použitý bicí automat???????,
Copak tohle ti nevadí????????

Petr_70 @ 18.04.2018 14:25:31
Ne, nevadí. Osobně nevidím žádný důvod pro nepoužití syntezátorů, jsou-li použity vkusně a účelně, což na desce jsou... snad až na úvodní "Steel monkey", kde mi navzdory skvělé Barreho kytaře, zněji J.T. spíše jako ZZ TOP.

steve @ 18.04.2018 14:50:59
Synťáky mám rád třeba na The Broadsword And The Beast. Tam dokonce hodně, dovedou vytvořit zajímavou atmosféru. Oblečou JT do středověkého kabátce. Steel monkey se mě vůbec nelíbí, právě na ní jsou aplikovány tupé elektronické úhozy a bohužel se tomu děje ještě dvakrát. Podle mě to tam být nemělo.

Jarda P @ 18.04.2018 19:00:26
Líbí, nelíbí, líbí, nelíbí tisíckrát dokola. Pro mě je Crest rovněž výborná deska umocněná koncertem v Budapešti.

northman @ 19.04.2018 04:14:01
Jethro Tull mě zaujali prvním albem, které jsem od nich slyšel. To album se jmenovalo Stand Up, které spolu s Benefit patří k mým nejoblíbenějším. Pro mě je vynikající "výběr" Living In The Past, obsahuje to nejlepší co skupina vytvořila, včetně nevydaných věcí. Skupinu jsem sledoval a poslouchal , jak vydávala desky, první zklamání přišlo s War Child, následoval návrat s deskami Songs From The Wood a Heavy Horses, těžké zklamání s deskou "A", které jakž takž napravilo album Broadsword and the Beast, Under Wraps byl propadák a pak jsem desky Jethro Tull pustil k vodě. Pro mě desky vydané po Heavy Horses jsou maximálně za tři hvězdy a Under Wraps za nula.

Jarda P @ 19.04.2018 05:00:15
Hudba Jethro Tull se měnila s dobou, nemohli znít pořád stejně ve stylu Stand Up a Aqualung. Under Wraps byla patrně zkouška kam až v modním trendu dojít, naštěstí Anderson hodil zpátečku a od syntezátorů se vrátil zpět k rocku. Podle mě je jedním z největších skladatelských génií, což se naštěstí nikdy neprojevilo úlety ve formě experimentů, které jsou na tomto fóru u dvou nejmenovaných interpretů vysoce ceněny. Všechny desky JT kromě UW mají v mé sbírce místo včetně jeho sólových. To, že dnes už hlasově nestíhá, ale nemá odvahu s koncertováním skončit, je už jiná kapitola.

Petr_70 @ 19.04.2018 06:17:53
Souhlas s tím, co píše Jarda P.
Ještě bych rád doplnil, že skladby jako Farm on the Freeway nebo Budapest se staly pevnou součástí živých vystoupení kapely až do dneška, což svědčí o tom, že Anderson i posluchači si jich cení a jsou žádané.
Třeba z Rock Island nehráli a nehrají živě vůbec nic, což je dle mého názoru škoda. To album je rovněž skvělé...

Mohyla @ 19.04.2018 07:21:33
Ide o klasický problém dlhovekých interpretov, nemajú to ľahké! :-) Niečo zmenia, je zle. Nezmenia, vykrádajú sami seba!

northman @ 19.04.2018 07:22:34
Taky souhlasím s JardouP, na koncertech logicky hrajou písničky z posledních desek, Olympic taky nehraje na koncertech Želvu, nebo Ptáka rosomáka. Mně se pouze desky po Heavy Horses tolik nelíbí, to neznamená, že bych na Andersona nějak zanevřel.

northman @ 19.04.2018 07:46:19
MOhyla: zdravím, přesně tak to sedí dokonale. :-)

stargazer @ 10.10.2022 16:20:59
Je dobře, že Jethro Tull přitvrdili. Asponˇ nějaká změna už v tak bohaté kolekci jejich desek. Vydali nejtvrdší album své diskografie a povedlo se jim to. A z mého pohledu je dobře, že se nesnažili na R.I. navázat další hard-rockoou věcí. Takhle tu máme jediný a jedinečný titul jménem Rock Island.

05.02.2017 kamila | #

I když se nahrávka Rock Island váže k letopočtu 1989, automaticky ji nejspíš kvůli zvuku z přelomu 80/90 let zařazuju k dvoum následujícím deskám. Ale z té trojice mě přijde nejslabší. Není tam nic co by mě nějak chytlo za srdce a pořádně mě osloví až třetí Ears Of Tin s výborným Barrem. Pak deska nabere kreaci a hned další píseň Undressed To Kill pěkně šlape. Flétničky je na nahrávce víc než před deseti léty, Ianovy výboje v jednotlivých skladbách jsou technicky výborný, ale necítím z nich žádnou přidanou hodnotu. Velice pěkná melodie se přelévá sedmou Another Christmas Song a Ianův zpěv je víc než v pořádku. A dál? Patetická Strange Avenues... Je to nějak málo, na Andersonovce je to málo. V osmdesátých letech to žádná sláva nebyla, chybí tu atmosféra koní, galerie, nebo vznešenost lesních písní. Za tři.

Tak přesně takto by recenze zněla a skončila kdybych ji tu připíchla před dvěma týdny.

Jenže já si to album ještě dvakrát pořádně poslechla a najednou světe div se, stal se zázrak. Když to člověk vůbec nečeká, ta stejná muzika k vám najednou promluví odlišným jazykem a co ještě nedávno působilo fádně je rázem mnohem živelnější a líbivější. Jsem mile překvapená, skalnatý ostrov se mě začíná víc a víc zamlouvat. Dnes rozhodně za čtyři a možná je to ještě málo.


reagovat

vmagistr @ 05.02.2017 14:27:58
Co si mám prosím představit pod slovním spojením: "...deska nabere kreaci..."?

kamila @ 05.02.2017 16:09:35
Ze začátku mě příjde deska dost unylá, po třetí skladbě se víc rozjede a připadne mě kreativnější, zajímavější a nápaditější. Může být magistře?

vmagistr @ 05.02.2017 17:00:05
Jasná věc, takhle už to chápu :) zaměňovat kreaci s kreativností se sice může zdát být kreativní, ale lexikologicky to dost skřípe :)

Petr_70 @ 06.02.2017 11:28:54
Je moc dobře, když recenzent(ka) nepodlehne prvním dojmům a své pocity napíše až poté, co má album naposlouchané.
Mne nezbývá, než s hodnocením zcela souhlasit. Album má opravdu "studený start", ale od třetí skladby až do poslední bych žádnou slabší nenašel.

Za vůbec nejzdařilejší považuji "The Whaler's Dues". Hlavně ten grandiózní závěr, kdy do souboje flétna-kytara Iana s Martinem vstoupí kopák Doana Perryho...

alienshore @ 07.02.2017 10:57:24
každopádne je to recenzent :-) ... akurát, že tam dáva také tie prívlastky "poslechla" alebo "mile překvapená" a už tu vo vzduchu cítiť príval estrogénov :-)))

Petr87 @ 07.02.2017 11:46:59
alienshore: Slavo, nic ve zlém, ale nezdá se ti, že jsi už trochu paranoidní? Pořád kali, kali, kali... To už je snad mánie!
Jestli sis třeba nevšiml, tak když tady kdysi tento "ekspert" figuroval, tak za celou dobu "stvořil" snad jen dvě recenze, které měly informační hodnotu asi takovou, jako čínský manuál k dětskému chrastítku... takže to znamená, že mi recky Kamily k němu nijak nesedí, tot' vše.
Takže zadrž dech a neblbni furt! :))

Mayak @ 07.02.2017 12:27:43
Petr87: ... až na to, že toto nie je žiadna paranoja, ale celkom prirodzená dedukcia na tému reálny stav na tomto fóre :-) ...

Petr87 @ 07.02.2017 13:01:44
Mayak: Jak myslíš... V každém případě - pokud má tady Jiřík skutečně tolik "druhých já", tak věřím tomu, že by na něm nejeden začínající psycholog udělal bez větších problémů atestaci! Ale já o tom stále pochybuji. Nuže...

kamila @ 07.02.2017 13:31:30
Pane bože dejte mě už pokoj!! Takovej tu byl klid dokud sem ten člověk nezačal zase chodit a psát ty svoje vejšplechty. Já to tady nebudu každý tři měsíce furt dokola vysvětlovat. Nejsu ani chlap a pohlaví mám stále původní. Zajímavý že dokud jsem sekala latinu nebyl problém, jak jsem se do něj jednou navezla, jsem okamžitě na černé listině. Copak tu někomu záměrně škodím? Občas se sem podívám a něco napíšu, raděj už ani nereaguju abych nepřinesla konflikt.
Opravdu vám tak vadím?
Ale jestli je nejlepší se přiznat, tak ano jsem fakt kali, lover of music, jirka 7200 a pacman taky, stačí to? Nejvíc mě ale mrzí že jsem se kvůli blbým ELP chytla s PaloM, kterýho si jinak vážím a před tím jsme si rozuměli.

Voytus @ 07.02.2017 13:54:05
Zase tyhle paranoidní tendence? Kali se realizuje na svým vlastním blogu, nějak nechápu, jaký by mělo smysl sem psát pod rozličnými nicky, natož si ty recenze těmi nicky ještě komentovat.

K albu dodám snad jen, že v rámci pro JT hubených 80. letech opravdu patří k tomu lepšímu, byť mě následující Catfish baví víc - pro mé uši víc výraznějších písní.

Petr87 @ 07.02.2017 14:07:18
Já taky tvrdím, že to chlapci ženou až příliš do extrému...
V každém případě - pokud máte opravdu hmatatelný a nezpochybnitelný důkaz, že je Kamila, Lover... apod. náš "všeznalý hudební expert", tak se svěřte, jinak si to žlučovité naklepávání klávesnice opravdu ušetřete, protože už to začíná nudit...
Těch trapných půtek jsme si tady v minulosti přece užili ažaž, nemyslíte? Nebo vám to snad chybí? Boha jeho...

POsibr @ 07.02.2017 14:45:21
ja som kaliho ani nezažil, neviem čo to je za triedny nepriateľ, no jeho spomienku tu stále oživuje tá istá, zhruba štvorica Slovákov, keď niekto vyjadrí "nekonformný" názor. to podotýkam ako nezávislý pozorovateľ, len ako zaujímavý fakt. snáď nebudem odteraz uniformovaný ako persona non grata.

ináč, JT o 10 dní vystúpia v Košiciach v zostave: Anderson, O'Hara, Goodier, Opahle a Hammond, aj som zvažoval, že tých 40€ za to dám, ale nie som veľký fanúšik takýchto generačne pomenených zostáv, kde je už len jeden pôvodný člen. ak má niekto záujem, ostáva už iba na posledných 30 lístkov.

steve @ 07.02.2017 17:07:11
Je už pěkně trapné jak dotyčný delikvent pořád někoho napadá. Jednou je to hudební styl, jednou kapela, jednou lover, jednou kamila a příště to budu já nebo ty. Stačí si projít pár jeho starších demagogických názorů a je jasné že jde o problémového člověka který vidí ve všech rozdvojené osobnosti. Hanba!!! A vy všichni jestli to myslíte upřímně tak se na něj vykašlete, má nejspíš svých problémů dost.

Antony @ 07.02.2017 18:37:08
Pravidla Progboardu jsou zde:
>> odkaz

Vzhledem k tomu, že dochází k opakovanému porušování pravidla 3.c. diskutujícím alienshore (zde i v jiných vláknech), žádám moderátory, aby zakročili.

dan @ 07.02.2017 20:15:43
Rock Island mám dlouhodobě rád, každá skladba stojí za poslech, kluky hraní baví a to je důležitý. K tomu ostatnímu se nevyjádřím. Nechápu o co jde a komu. Lidi neblbněte. Recenze je naprosto v pořádku.

horyna @ 08.02.2017 07:07:56
Chlapi blbnem, blbnem. My jim musíme čumět na ksichty a né na nohy :-) :-) aneb srážka eg na těchto stránkách. Už zasééééé?

Zpět k tomu oč tu běží, Rock Island je pořád hoodně ucházející album a docela mě mrzí že jsem ho nepotkal v době když vyšlo, určitě bych poslouchal s dokořán otevřenou pusou.

Jarda P @ 08.02.2017 07:44:51
Ten dotyčný rejpal je takový slovenský Borek. Tak dlouho vystřeloval jedovaté šípy, až ho odsud vyhnali.

dan @ 08.02.2017 10:07:29
alienshore na hrad, vlastně z hradu, nebo z hradeb?

Voytus @ 08.02.2017 11:21:05
A pod nickem Horyna musí být asi tak čtyři a více lidí. Jak jinak si vysvětlit ten neutuchající proud recenzí? :-D

horyna @ 08.02.2017 12:07:48
Tak je to v pr... Voytus máš recht, je nás dokonce pět. Já a mí čtyři mladší bráchové, furt jim říkám nepřihlašujte se stejně blbečci a urobte si svoje jmenovky a voni né, furt mi sem budou cpát ty své Kotzeny, Beardfishe a Camelky:-) a navíc ještě Toto. No co toto je? :-)

PaloM @ 09.02.2017 09:22:56
Kamila, prečítaj si môj príspevok >> odkaz
Pošlo Mohylovi fotku (fotky) a raz a navždy umlčíš pochybovačov...

kamila @ 10.02.2017 10:16:50
PaloM: to je výbornej nápad, jdu na to. Nikdy jsem si nevšimla že tu máte něco jako nástěnku. Moc ráda se ale nevystavuju, tak mě připíchnite někam do rohu. Je to tu samý chlap, pes a osel, dobrá společnost:) Snad to na umlčení bude stačit, akty neposílám:)

27.04.2013 Cossack | #

S Jethro Tull osmdesátých let jsem se úspěšně míjel, takže jsem se k poslechu „Skalnatého ostrova” dostal až dnes, a to ještě shodou nečekaných okolností.
Určitě to nebylo věci na škodu, ba právě naopak… Roky obrousily hroty žánrové vyhraněnosti a ztupily ostří kritického radikalismu mládí, zatímco vlna zájmu se z prudké bystřiny rozlila do poklidně plynoucí širé hladiny. Jistě i proto mě hudba na "Rock Island" velmi mile překvapila.

Jak už tu bylo zmíněno v předešlých ohlasech, album zní o dost tvrději, než kterékoliv jiné od „Andersonovy bandy”, což je pro mne rozhodně plus, stejně jako zdrsnělý hlas samotného frontmana (o mé zálibě v „havraních hrdlech” jsem psal již několikrát).
Nebudu hodnotit jednotlivé skladby (na to nemám tuhle nahrávku ještě tolik naposlouchanou), ale všech deset mi připadá hodně vyrovnaných a bez slabého místa, takže přes 50 minut příjemného hard rocku uplyne, jako nic.
Taky obal se dost povedl (o kvalitních textech, jak bývá u Andersona zvykem, není myslím třeba se rozepisovat).

Sečteno, podtrženo, velice zdařilá nahrávka, která sice neohrozí neochvějné postavení „vrcholných sedmdesátek” Aqualung, Thick As A Brick, Too Old To Rock’n’Roll: Too Young To Die, či Heavy Horses, ale se ctí se může zařadit hned za ně…


reagovat

PaloM @ 28.04.2013 07:25:01
Po Rock Island v podstate skončil môj záujem dopĺňať do zbierky štúdiovky Jethro Tull, s výnimkou Roots To Branches. Ďakujem za tvoj názor.

03.02.2013 nowhere_man | #

Rock Island je pre mňa mimoriadne vydarený album. Najvydarenejší od čias Songs from the wood. Ale je to aj subjektívne, pretože som ho počúval kedysi dávno na dovolenke v Luxembursku počas prechádzky v záhradách parku.
Úvodná Kissing Willie akonáhle začne hrať, som späť v Luxembursku na prechádzke. Skvelý rockový úvod. Rockový ťah pokračuje aj ďalej skladbou The rattlesnake trail. Naopak pekne atmosféru ukľudní Ears of tin. Undressed to kill pokračuje v strednom tempe, má peknú atmosféru. Opäť viac rockového šatu prinesie titulná Rock Island, ktorá sa neskôr aj slušne rozbehne. Heavy water je opäť taká pohodová tullovka. Nasleduje pre mňa najsilnejšia skladba albumu Another christmas song. Krásna skladba, ktorá mi počas Vianoc vždy zaznie. Po nej ide atmosférou zaujímavá The Whaler's dues. Skladba Big riff and mando prinesie aj dobrý riff, aj dobrú atmosféru. Strange avenues je pekná rozlúčka, opäť je tu pekná atmosféra.
Bonusy - päť skladieb z béčkových strán singlov: Hard liner, Piece of cake, Silver river tuning, Rosa on the factory floor a I don't want to be me. Všetko vydarené skladby, ktoré možno nájsť aj na dvojalbume NightCap.
Rock Island patrí medzi moje najobľúbenejšie tullovské albumy. A predovšetkým je to tou atmosférou skladieb. Skrátka mi sadli.
reagovat

Jardo @ 03.02.2013 15:27:17
nowhere_man: Pekná recenzia, pekné čítanie. Potešil si ma. Obal albumu sa mi veľmi páči - najviac zo všetkých od Jethro Tull. Ďalej: Aqualung, Songs from the wood, Stormwatch, Benefit, Vianočný album a The broadsword and the beast.

nowhere_man @ 03.02.2013 15:40:16
Jardo: Nie je zač. A pripomenul si mi, na čo som zabudol - aj mne sa ten obal veľmi páči.

25.07.2011 Marcelus | #

V období adolescence byli Jethro Tull mou nejoblíbenější skupinou, kterou jsem kdysi objevil zásluhou jedné staré kazetě, na níž nebyl žádný popis a na jméno kapely jsem přišel díky odposlouchaným a posléze vygooglovaným textům. Na oné kazetě bylo několik skladeb ze tří studiových alb a první, které jsem si sehnal (tehdy ještě) z knihovny a posléze vypálil, byl právě Skalnatý ostrov.
Podle mého názoru, všechny skladby na albu jsou ne-li vynikající, tak přinejmenším kvalitní, které ani po čase určitě neomrzí, ale i přesto bych vypíchl titulní píseň - Rock Island. Její takřka baladický projev je tu a tam přerván krátkým a zběsilým opřením se do bubnů a kytary, do jejího středu je pak vložena parádní rocková mezihra, aby poté skončila téměř dvouminutovým opakovaným "refrénovým" motivem, který by snad mohl hrát navěky.
Jethro Tull a především Ian Anderson na tomhle albu z revolučního roku ukázali, že rozhodně nepatří do starého železa a že mají hudebnímu světu a rockově zaměřeným posluchačům i po dvaceti letech v soukolí (řečeno Rogerem Watersem) pořad co nabídnout.
Album si myslím plným právem zaslouží 4 hvězdičky.
reagovat

03.07.2011 Bill Pleška | #

Pěkné album. A je velmi pestré, vždyť na jediné LP desce se zde potká například nádherný, jímavý "Another Christmas Song" s takovou nemožně pubertální ptákovinou, jako je "Kissing Willie" - pořád si lámu hlavu, co to Andersonovi tenkrát přelítlo přes nos (nebo přes jinou část těla?), že ve svých dvaačtyřiceti letech nahrál něco takového a dokonce to umístil na pozici úvodní skladby...
Když už má nahrávka v názvu slovíčko "rock", byla by ostuda, kdyby neobsahovala pořádný skalnatý nářez. V tomhle ohledu Jethro Tull nezklamali a i když v rámci dramaturgie samozřejmě zařadili pomalejší kousky, celkově to zní, jakoby si chtěli tu svou Grammy za heavy-metalové album zasloužit aspoň zpětně.
Za zmínku stojí také zpěv: Andersonův hlas zde zní drsně, napjatě, definitivně už ztratil všechnu mladickou lehkost, kterou měl v časech raných JT, ale někdy je ještě o to naléhavější a nabízí vskutku vynikající pěvecký výkon (jeden ze svých posledních, bohužel).
Z "Rock Islandu" je zkrátka cítit, že skotského barda i jeho kapelu muzika baví a dovedou si s ní hrát, což je pak zábavné i pro posluchače.
reagovat

Brano @ 04.07.2011 04:19:47
Bill Pleška,skvelá recenzia!Napísal si to stručne,ale výstižne.Súhlasím s každou vetou.Album mám v pôvodnom neremastrovanom vydaní a je to skutočne asi posledná platňa Jethro Tull,kde to Andersonovi ešte celkom solídne "spieva".

martin69 @ 05.07.2011 10:58:51
Pěkně napsané!Velmi dobré album.Mám stejně jako Brano,neremastrované cd.
Mě se líbí alba i po tomto.

07.12.2007 Gerry | #

Docela mne překvapilo, že se ještě nikdo nepustil do hodnocení "Skalnatého ostrova"...holt budu první ;-). Tahleta deska mi docela přirostla k srdci. Není ničím vyjímečná, nadčasová či progresívní...je to ale dobré jethrotulovské řemeslo. Písničky plynou jedna za druhou, někdy se nálada zdramatizuje, jindy zklidní ... ale ucho neodtrhnete. To co je drží pohromadě v dost kompaktním celku je jednak samozřejmě Ianův zpěv a jednak na Jethro Tull až nezvykle drsná a řezavá kytara - Rock Island je podle mne asi kytarově nejtvrdší album JT. Jediné, co bych malinko vytknul, je dost dlouhá stopáž, která pak už mírně zavání nudou. O 5 minut méně a desce by to jen prospělo. Ale i tak - pochoutka pro každé fandovské ucho.
reagovat