Naposledy přidané reakce na recenze

Extreme - Saudades de Rock cover

Extreme - Saudades de Rock

Recenze: luk63 | 4 stars

Reakce uživatele stargazer:

Ano, souhlas s posledním odstavcem.
Pro mě album nemá žádný výrazný hit a jako celek zní dobře. Asi už se nikdy nebude opakovat úspěch III Sides nebo Pornograffitti, ale i přesto mě mají Extreme pořád co nabídnout.

» ostatní recenze alba Extreme - Saudades de Rock
» popis a diskografie skupiny Extreme

Mayall, John - Cross Country Blues cover

Mayall, John - Cross Country Blues

Recenze: hejkal | 3 stars

Reakce uživatele hejkal:

Rado sa stalo, Mayallov bluesový svet je rozľahlejší ako by sa zdalo a baví ma vyťahovať na svetlo jeho pozabudnuté albumy.

» ostatní recenze alba Mayall, John - Cross Country Blues
» popis a diskografie skupiny Mayall, John

Mayall, John - Cross Country Blues cover

Mayall, John - Cross Country Blues

Recenze: hejkal | 3 stars

Reakce uživatele jiří schwarz:

Díky za recenzi další desky J.M., o které jsem netušil ani že existuje.

» ostatní recenze alba Mayall, John - Cross Country Blues
» popis a diskografie skupiny Mayall, John

Beck, Jeff - Truth cover

Beck, Jeff - Truth

Recenze: kneekal | 5 stars

Reakce uživatele jiří schwarz:

Ok, dobral jsem se k té nejstarší z recenzí, kneealově. Zde i onde srovnávání s Led Zep 1. Kulhající. Na jedné straně soudržná formace LZ1 s týmovým projevem, obrovskou živelností energii a silou, skutečně spoluutvářející styl hard rocku na bluesovém základě, na druhé straně poněkud nesoudržná parta (dobrých) muzikantů, s minimem vlastních příspěvků, ale i invence. Bubny spíše chřestí (na rozdíl dunění od Bonhama), barva elektrických kláves (na rozdíl od Johna Paula Jonese) místy úplně zcestná a dobově out. Na obou zmiňovaných deskách je stejná skladba, You Shook Me. Ten rozdíl je reprezentativní a markantní. Souhra vokálu Planta a kytary Page neskutečná. Zde na Truth jen dobrá bluesová muzika, ale žádný extrémní benefit, úlet. Kytara Becka ničím neokouzluje (to, že je jí rezervován jeden ze dvou stereo kanálů na prvních dvou skladbách je až protivné) občas se mi její zvuk nelíbí, do zvuku ostatních nezapadá. To, co udržuje Truth v ranku nadprůměrný desek je nepochybně nikoliv Beckova kytara, nýbrž skvělý vokál Roda Stewarta s jeho nakřáplostí a silou, která nikdy nechybuje (ale ve srovnávaném You Shook Me ho stejně Plant předčí). Uvádím zde velmi osobní názory, jsem si toho vědom, ale dle mého byl Beck jedním z nejvíc neoprávněně nadhodnocovaných hudebníků, možná díky své nevyjasněné stylové profilaci (zaklínadlo jazz, něco vyššího nad náš běžný rozum rokerů 🤔).

» ostatní recenze alba Beck, Jeff - Truth
» popis a diskografie skupiny Beck, Jeff

Beck, Jeff - Beck-Ola cover

Beck, Jeff - Beck-Ola

Recenze: hejkal | 4 stars

Reakce uživatele stargazer:

Souhlasím. taky se mi líbí Beck-Ola víc, než debut. Přijde mi ještě více trvdší a to piáno hraje božsky.

» ostatní recenze alba Beck, Jeff - Beck-Ola
» popis a diskografie skupiny Beck, Jeff

Beck, Jeff - Truth cover

Beck, Jeff - Truth

Recenze: kneekal | 5 stars

Reakce uživatele stargazer:

Tahle deska je jedna z těch prvních tvrdých bluesových počinů. Wiki o Truth píše, že je to jeden z prvních příkladů heavy metalové hudby. No s větší nadsázkou snad toto tvrzení příjmu, ale co nepříjmu je tvrzení, že debut Truth je dokonalejší album, než debut Led Zeppelin, který byl vydán o rok později v roce 1969. Mám rád kytarový projev Jeffa, mám ho rád víc, než Jimmiho Page a celou tu jeho tvorbu s LZ. Ale Led Zeppelin, první album skupiny nikdo ve své době nepřekonal. Proti Truth mám výhradu i ze strany autorství. Hodně věcí je převzatých a nepopírám, že skvelě udělaných, ale Truth je spíš deska coverů.
Časopis Classic Rock zařadil desku Truth na osmé místo v seznamu Nejlepších 30ti bluesrockových alb.

» ostatní recenze alba Beck, Jeff - Truth
» popis a diskografie skupiny Beck, Jeff

Cobham, Billy - De Cuba y de Panama cover

Cobham, Billy - De Cuba y de Panama

Recenze: stargazer | 2 stars

Reakce uživatele stargazer:

Když jsem toto album koupil a následně ho začal naposlouchávat, byl jsem z něj hodně zklamaný. Říkal jsem si, že to není ten Billy, kterého jsem znal. Doba pokročila a já si na De Cuba y De Panama zvykl a dá se říct, že se mi začalo líbit. To album má kouzelnou letní atmosféru. 
Cobham se drží na bubny lehce zpátky, nehraje nijak dravě a překotně rytmicky, spíš jde svojí hrou na ruku perkusím, které jsou zde hojně zastoupeny.

» ostatní recenze alba Cobham, Billy - De Cuba y de Panama
» popis a diskografie skupiny Cobham, Billy

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco  cover

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco

Recenze: Petr Gratias | 5 stars

Reakce uživatele stargazer:

chimp.charlie : Bohůžel, nemám povědomí, že by existovalo takové trio. Ale netvrdím, že neexistuje. Sám jsi tady uvedl jeden příklad za všechny. Osobně bych si to rád poslechl.

» ostatní recenze alba Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco
» popis a diskografie skupiny Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco  cover

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco

Recenze: Petr Gratias | 5 stars

Reakce uživatele chimp.charlie:

Myslím, že na tomhle koncertu, potažmo albu se prostě sešlo všechno. "Roznětkou", která to vše zažehla a odpálila do výšin, ale podle mě byla účast Paca de Lucíi, superstar z jiného žánru, která dokázala komunikovat s jazzmany na stejné úrovni. Docela by mě zajímalo, jak by do téhle party zapadl klasický kytarista - stargazer nejspíš bude vědět, jestli nějaký takový projekt vznikl (u nás to bylo album 3 GUITARS, které nahráli Luboš Andršt, Lubomír Brabec a Petr Janda, bohužel jsem ale neměl možnost je slyšet).. 

» ostatní recenze alba Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco
» popis a diskografie skupiny Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco  cover

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco

Recenze: Petr Gratias | 5 stars

Reakce uživatele jiří schwarz:

Ad stargazer: sorry jako, ale mluvit o nejvlivnějším živém albu s akustickou kytarou mně přijde lehce nedomyšlený, až komický. Jako by to nebyly kompletní osobnosti umělců (a jejich celková tvorba, mrtvá i živá), které něco ovlivňovaly. Kdybych chtěl kontrovat na podobné notě, tak bych třeba napsal, že nejvlivnější studiové  album s akustickou kytarou bylo to druhé a třetí Boba Dylana 😅. Vážněji: Páteční noc miluju a na své poměry se k ní vracím poměrně často. I sobotní se mi moc líbí, ale přece jenom ty "fláky" jsou tady. 

» ostatní recenze alba Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco
» popis a diskografie skupiny Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia

King Crimson - In the Court of the Crimson King cover

King Crimson - In the Court of the Crimson King

Recenze: vmagistr | 4 stars

Reakce uživatele vmagistr:

Díky za pochvalu, Eriku. Řekl jsem si, že bych se mohl recenzně vrátit k některým deskám, o kterých jsem tu před lety psal jako úplný nováček.
Dost mě překvapilo, že King Crimson většinu skladeb z prvního alba hráli už na svých prvních koncertech v únoru 1969 - to znamená jen několik týdnů poté, co do kapely přišel Lake. Představa, že se během té doby stihl přeučit na baskytaru tak, aby u ní ještě zvládal zpěv, je docela divoká.

» ostatní recenze alba King Crimson - In the Court of the Crimson King
» popis a diskografie skupiny King Crimson

King Crimson - In the Court of the Crimson King cover

King Crimson - In the Court of the Crimson King

Recenze: vmagistr | 4 stars

Reakce uživatele hejkal:

Napísal si to pekne. Je to aj podľa mňa jedna z tých najzásadnejších platní (nielen) rockovej histórie. A tiež, hoci nemám problém dať jej absolutórium, je u mňa tesne pod medailovým umiestnením. Moja trojica naj je daná nasledovne: In The Wake Of Poseidon- Larks' Tongues In Aspic- Lizard.

» ostatní recenze alba King Crimson - In the Court of the Crimson King
» popis a diskografie skupiny King Crimson

Di Meola, Al - Opus cover

Di Meola, Al - Opus

Recenze: stargazer | 2 stars

Reakce uživatele stargazer:

To album je čím dál lepší a lepší. Čtvrtá píseň Cerreto Sannita je věnována dědečkovi Al Di Meoly. Je to název vesnice ze které pocházel /region Campania, Itálie/. V červnu, rok před vydáním tohoto alba, Alova žena uspořádala výlet do této vesnice a na místa, která jeho dědeček často navštěvoval. Al byl poctěn a získal čestné občanství. Vzpomíná : Byl to jeden z nejemotivnějších okamžiků mého života. Nečekal jsem tak vřelé přivítání a setkání s tolika příbuznými Di Meola, které jsem před tím neznal.

» ostatní recenze alba Di Meola, Al - Opus
» popis a diskografie skupiny Di Meola, Al

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco  cover

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco

Recenze: Petr Gratias | 5 stars

Reakce uživatele stargazer:

jiří schwarz : zcela vážně toto album považuji za jedno, možná za nejvlivnější v daném ranku. Tento termím jsem převzal z internetu, když jsem se pídil za informacemi a recenzemi k tomuto počinu. Líbil se mi, a já s ním souhlasím, tak jsem ho sem zavěsil. Pravdou je, že největší vliv FNiSF mělo nejspíš na aktéry samotné. Domnívám se, že na základě velkého úspěchu jak u kritiky, tak i u posluchačů a prodejů, které činily přes 2 miliony kopií, se trio rozhodlo pokračovat v další spolupráci, která vedla k vydání další desky Passion Grace & Fire a následně se Al Di Meola rozhodl založit The Super Guitar Trio, kde si pozval Larryho Coryella a Bireliho Lagrene. Vydali koncertní DVD z Montrux /1989/, které nebylo špatné. ale chyběl tomu sanfranciský oheň. 

» ostatní recenze alba Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco
» popis a diskografie skupiny Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco  cover

Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco

Recenze: Petr Gratias | 5 stars

Reakce uživatele stargazer:

Jsem rád, že vyšlo pokračování tohoto výborného koncertu v podobě sobotní noci, tím pádem zde máme komplet vystoupení. FNiSF lze považovat za nejvlivnější ze všech živých alb s akustickou kytarou. O rok dříve vystupovalo trio ve složení Coryell-McLaughlin-De Lucia. Brázdili to tenkrát pouze po Evropě a jako jediný oficiální záznam je k dispozici jejich DVD v poloprázdné The Royal Albert Hall /14/2/1979/. 

» ostatní recenze alba Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia - Friday Night In San Francisco
» popis a diskografie skupiny Al DiMeola & John McLaughlin & Paco de Lucia

King Crimson - Starless and Bible Black cover

King Crimson - Starless and Bible Black

Recenze: horyna | 3 stars

Reakce uživatele stargazer:

Tahle recenze konečně objasnila, proč KC tady hrajou místy prog rock a místy se blíží k jazzrockovým improvizacím. De facto zpívané songy jsou studiovky /vyjma The Mincer/. Převážně koncertní záznam z Anstredamu je nejspíš důvod k tomu, aby výsledný zvuk zněl jednotně. Jak už bylo psáno, Bruford ve skladbě Trio čekal se skříženýma paličkama na hrudi na okamžik kdy se připojí, ale nakonec usoudil, že skladba bez něj vyzní lépe. Toto rozhodnutí považoval zbytek kapely za klíčové, proto mu bylo přiznáno spoluautorství. /recka 2019/

» ostatní recenze alba King Crimson - Starless and Bible Black
» popis a diskografie skupiny King Crimson

Beck, Jeff - Beck, Bogert & Appice: Live in Japan cover

Beck, Jeff - Beck, Bogert & Appice: Live in Japan

Recenze: hejkal | 5 stars

Reakce uživatele hejkal:

Súhlasím, aj ja sa nazdávam, že koncert je výrazne lepší ako štúdiovka.

» ostatní recenze alba Beck, Jeff - Beck, Bogert & Appice: Live in Japan
» popis a diskografie skupiny Beck, Jeff

Beck, Jeff - Beck, Bogert & Appice: Live in Japan cover

Beck, Jeff - Beck, Bogert & Appice: Live in Japan

Recenze: hejkal | 5 stars

Reakce uživatele stargazer:

Když jsem ten koncert slyšel nedávno poprvé, moc mě nezaujal. Dal jsem desce druhou šanci, která mě utvrdila v tom, že k některé hudbě je o něco delší cesta. Ten živák se opravdu povedl, výběr písní super, zvuk super, nejspíš se zachytila podstatná část vystoupení /záznam je zpracován ze dvou dní/ a skvělé je i rozložení tria do stereo prostoru, kdy basa hraje zleva, Jeff zprava a bicí plus zpěv jsou uprostřed, tím pádem vynikají jejich výkony, které ohromily v sedmdesátém třetím japonské publjkum i mě v současnosti. Jediná vada na kráse je zpěv, který je nejslabším článkem celé akce. Ale jak už jsem psal, hráčské umění všech tří ho převálcovalo.
Považuji Live in Japan za lepší, než jejich studiuvku.

» ostatní recenze alba Beck, Jeff - Beck, Bogert & Appice: Live in Japan
» popis a diskografie skupiny Beck, Jeff

Van Halen - A Different Kind of Truth cover

Van Halen - A Different Kind of Truth

Recenze: pinkman | 5 stars

Reakce uživatele stargazer:

Polovina skladeb na desce jsou hudebně i textově přepracované písně, které byly nahrány na konci sedmdesátých a začátkem 80 let, ale nikdy nebyly oficiálně vydány. Materiál objevil v archivu kapely syn Eddieho Wolfgang Van Halen a byl přesvědčen, že mají potenciál. 
Album debutovalo na druhém místě žebříčku Billboard 200. V roce 2022 bylo ADKoT staženo ze streamovacích služeb /to si dobře pamatuji/ a vrátilo se zpět bez dalšího vysvětlení v roce 2024. 
Osobně se mi tato deska líbí a líbí se mi víc, než projekt superskupiny Chickenfoot. Kdysi jsem dal 4 hvězdy - výborné, a nebudu nic měnit. Hvězdy jsou pouze orientací v diskografii umělce, nikoliv v rámci žánru.

» ostatní recenze alba Van Halen - A Different Kind of Truth
» popis a diskografie skupiny Van Halen

Cobham, Billy - Art of Four cover

Cobham, Billy - Art of Four

Recenze: stargazer | 3 stars

Reakce uživatele stargazer:

Na tomto albu je kontrabasista Ron Carter skladatelsky zastoupen skladbou New Waltz, která je z jeho sólovéko alba Partfait /1982/. V porovnání s originálem je tato koncertní verze mirně jinde. Trochu se divím, proč si tady jako autor nezasóloval a neprohnal svůj kontrabas. 
Ron Carter je majitelem tří cen Grammy, v roce 2024 byl uveden do Jazzové síně slávy v Alabamě. Jeho vystoupení na 2 221 nahrávkách z něj dělají nejvíce nahrávaného jazzového basistu v historii. 

» ostatní recenze alba Cobham, Billy - Art of Four
» popis a diskografie skupiny Cobham, Billy

Copyright © easyaspie.cz Created in 0.2014 s.