Beatles, The - Let It Be (1970)

13.05.2017 horyna | #

Tu největší hudební revoluci zažehli v šedesátých létech čtyři mladí kluci z Liverpoolu. Tuhle tezi už nikdo nikdy nepopře, ať se to někomu líbí nebo ne, Beatles byli, jsou a budou navždy tou největší kapelou naší sluneční soustavy. Na albech Rubber Soul a Revolver vyspěli o notnou délku vzhůru a svůj kompoziční talent pilovali a posouvali každičkou skladbou jiným, často silně novátorským směrem. Laťku kvality udrželi po celou dobu společné muzikantské pouti patřičně vysoko a přesto, že mnozí jejich "odpůrci" zastávají názor o jakémsi uvadání a ztrátě tvořivosti s koncem jejich kariéry, především na zmiňovaném albu Let it be, já, jako oddaný fanatik tohoto souboru výraznější pochybnosti připustit nedokážu. A není to z důvodu lásky zvané Beatles, či fatální zaslepenosti božstvem, nacházejícím se uvnitř každého z nich. Naopak, k Lennonovcům se snažím přistupovat veskrze objektivně, jejich naivně působící začátky nehaním, stačí mi respekt a uznání určitého mladistvého faktu doby a okolností. Nepotřebuji na Love me do a All My Loving snášet snůšku předpojatosti, první etapa mě nechává vesměs chladným.

Pozadí vzniku, příprav i samotné práce na albu jsou všeobecně známy, stejně jako atmosféra panující mezi jednotlivými členy souboru, jež byl v té době v notném rozkladu. Proto jen k písním samotným.

Dobrá polovina z nich není ani zdaleka tak silná, jako skladby na bílém dvojalbu, či Abbey Road. To ale neznamená, že jde o nedodělky (nějaká vycpávka tu přece je), nebo že je snad nemám rád, či na ně nahlížím s despektem. Vždyť už jen kvůli všeobecně známým megalitům Across The Universe (tajemstvím opředená, Lennonovská psychedelická perla), Let It Be (balada, drápající se na stupnici emočního rozkolu intenzivně vzhůru), Long And Winding Road (sice přearanžovaná, přesto nádherně dokonalá) a Get Back (s vidinou koncertující kapely na střeše budovy Apple), si deska uznání a patřičné ocenění zaslouží. K těmto položkám mi přijde hodnocení kolegy lovera jako absolutní výsměch kapele, která dovedla zkomponovat jedinečné a nenapodobitelné písně, přetrvávající celé věky.

Z ostatních osmi skladeb mám rád především pohodovou cválající úvodovku Two Of Us, překrásné a velice naléhavé blues Dig A Pony, dále kraťičkou hříčku Dig it a rock and roll One After 909 s nímž se vracíme o desetiletí nazpět. A přesto, že Harrisonovi skladby fakticky nevyhledávám, For You Blue, je ve svém melancholicky bluesovém oparu velmi podařená a intenzivní.

Suma sumárum: ano, není to dokonalé, jde o jakýs takýs slepenec "společných" live seancí znesvářených egocentriků nad určitými fragmenty, které je potřeba pospojovat a popostrčit do míst, odkud bude cesta na výrobní linky zaručena. To se podařilo tu lépe, tu hůře, ale s přihlédnutím k dění uprostřed "kapely" je to pořád hodně solidní výsledek.
A u mne už jen fakt, že jde o The Beatles druhé etapy, hovoří jasnou řečí hvězd.



reagovat

lover-of-music @ 13.05.2017 09:43:12
Let It Be je pro mě naprosto podprůměrné album, které nemělo nikdy vzniknout. Ale přišel Phil Spector a šup! Jediná píseň, která se mi opravdu líbí je Across The Universe. Jinak nuda, šeď, nevýraznost atd. Samotná píseň Let It Be je už tak neuvěřitelně ohraná a pokaždé když hraje v rádiu, mám největší chuť to rádio roztřískat.

"Tu největší hudební revoluci zažehli v šedesátých létech čtyři mladí kluci z Liverpoolu." No bodejť, když měli obrovskou reklamu. Brian Epstein je tlačil všude, kam se dalo. Málo kdo ví, že první byli Beach Boys. Ale jak už jsem řekl, jejich hudba byla lokální a navíc je manažeroval jejich otec, který jim nedával žádnou propagaci. A co např. takoví The Hollies. Kdyby začali o dva roky dříve, tedy v roce 1962, a měli by tak velkou reklamu jako měli Beatles, tak budou oni tou největší kapelou. Takže... No, radši už mlčím. Je to prostě nespravedlivé. Když já někomu řeknu, co pro něho znamenají šedesátá léta, všichni najednou Beatles, Beatles, Beatles !!!. Ale nikdo už si nevzpomene na tak významné kapely jako THE KINKS, THE WHO, BEE GEES, BEACH BOYS, THE MOODY BLUES, PROCOL HARUM. Je to od lidí opravdu hnus a diletantství.

john l @ 13.05.2017 09:52:57
Beatles jsou vedle Bee Gees, nebo Beach Boys bystrozrakými mezi slepci, tohle srovnání nemůžeš myslet vážně. Když slyším sofistikované pozdní Beatles a odpudivé slátaniny Beach Boys, je jasně poznat kdo dovedl a kdo přikuřoval. Chápu tvé nadšení okolní produkcí Beatles, ale proto je nemusíš posílat ke dnu.

lover-of-music @ 13.05.2017 10:03:17
john i: Odpudivé slátaniny Beach Boys, tím myslíte jako co? Nádherné skvosty Surfer Girl, In My Room, Wendy, Lonely Sea, I Get Around a mnoho dalších. Tak nádherné a propracované vokály neměli Beatles ani ve snu. Až na Rubber Soul to začalo šlapat.
Ještě řekněte, že odpudivé slátaniny jsou i na mistrovském opusu PET SOUNDS a rozpoutám tady třetí světovou.

adam @ 13.05.2017 10:10:18
Lover of music: Beatles zacali v roku 1960,jadro spolu hralo od 1958... takze to kto bol prvy, to je take nejednoznacne by som povedal.
Beatles a Beach Boys sa navzajom inspirovali, Tak ako ich oboch inspiroval Zappa.
Hollies to sa budem robit ze si ani nenapisal a tie ostatne su druha vlna ktora by bez Beatles nevznikla.

Nastuduj si najprv nieco a az potom podjebuj. Lebo ak nieco nemas rad to beriem, ale kokotiny tliachat ozaj nemusis.

Pekny den.

Petr87 @ 13.05.2017 10:29:18
Já nevím - tohle oficiální "Let It Be" mne osobně taky zrovna nenaplňuje nadšením.
Než tento slepenec, tak mnohem více doporučuji "Let It Be... Naked", to je jiná káva! Žádné úpravy, dotáčky, všechno pěkně načisto.
Phil Spector to tady jen do.ebal...

tykeww @ 13.05.2017 10:50:25
Horyno, je zajímavé, že přiznáváš docela hodně záporů, přesto jsi albu nalepil pětku. I když chápu, že každý má to hvězdičkování nastavené jinak a především jde vždycky hlavně o samotnou recenzi, nikoliv o počet hvězd.

Loverovo dogma a elitářské pravidlo, že "to, co se mi líbí, je to nejlepší" už snad nemůže brát nikdo vážně. Zvlášť jeho úžasné úvahy v podmiňovacím způsobu, které nikam nevedou.

john l @ 13.05.2017 10:58:15
Beach Boys jdou absolutně mimo moje hudební teritorium, proto jejich hudbu nemám rád a chlapecké slaďoušství(připomínající mě disco floutky z kraje devadesátých let), ať mají sebevíc propracované vokály neuznávám. Brrr, tyhle "skvosty" nebrat.

lover-of-music @ 13.05.2017 11:01:53
Nad Horynovým hodnocením jsem se také zarazil, protože přiznává dost negativ, ale i tak dal albu plný počet.
Ale jóó! Vždyť já zapomněl. Jsou to přece BEATLES, tak se z toho všichni pos...

tykeww @ 13.05.2017 11:26:53
No tak tu snad nikdo nemá rád Beach Boys, tak se z toho stejně tak :-)

lover-of-music @ 13.05.2017 11:28:48
tykeww: Jsi si jistý, že mluvíš za všechny? A jestli je to pravda, tak proč tady mají Beach Boys profil?

PaloM @ 13.05.2017 12:07:53
Skvelá a stále svieža muzika, skvelá skupina. Mám rád aj Beach Boys, Bee Gees a mnoho iných zo 60. rokov.

horyna @ 13.05.2017 12:11:55
Zdravím vás, pánové: recenze to říká myslím jasně, chtěl jsem být objektivní a zohlenit i neduhy této kolekce. Tato stránka věci, mě ovšem neodrazuje od lásky k Beatles a početem hvězd oceňuji doložené skladby, které mám prostě velice rád. A že to jsou velcí Beatles? Proto se nemusíme pos..., stačí pouze nesouhlasit a myslel si svoje. Individuálnost a akceptování názorové neshody nám občas všem chybí.

luk63 @ 13.05.2017 18:37:06
Let It Be je úpadek Beatles, kolekce průměrných a podprůměrných písní. Nemám ve sbírce a neposlouchám. A nestýská se mi...

lover-of-music @ 13.05.2017 18:53:04
luk63: Souhlasím a podepisuji !!!

bullb @ 15.05.2017 09:03:04
V diskografii Beatles je to producentský nepodarok. Napísalo sa o tom množstvo článkov a kritík. Vďaka tomuto fóru som sa dozvedel, že existuje "naked" verzia. Tu je počuť jasný rozdiel, ako Phil Spector "prispel" ku kvalite tejto platne. Ako takmer zasiahnutý beatlemaniou som samozrejme "žral" všetko od božských BEATLES. Čas preveril ...

19.11.2016 lover-of-music | #

Tak. A teď si dovolím rýpnout do jedné z nejslavnějších, ale podle mě také jedné z nejpřeceňovanějších kapel všech dob. Po neskutečně skvělém Sgt. Pepperovi a podobně skvělém Magical Mystery Tour přišel velký útlum a to bylo White Album. První album od Beatles, kde bych vyřadil víc než polovinu písní. Abbey Road jsem přežil v pohodě, ale taky bych něco z něho vyřadil. A teď přichází omyl Let It Be.

Na tomto albu můžeme vidět Beatles v absolutním úpadku a taky v něm najdeme nespočet důkazů, že Lennon-McCartney už spolu prostě nemůžou. Něco dávám na vinu i té odporné Yoko. K těm lepším písním se na albu řadí určitě spirituální Across The Universe. A možná ještě The Long And Winding Road. Zbytek je opravdu laciná blues-rock'n'rollová nuda. Co se týká samotné písně Let It Be, tak ta už mi příjde neskutečně ohraná a pokaždé, když jí někde slyším tak odejdu pryč.

Ano. Beatles se chtěli vrátit ke svým kořenům, ale tím promrhali svůj velký talent, který v plné síle projevili na albech Rubber Soul, Revolver, Sgt. Pepper a Magical Mystery Tour.
A dost. Už se mi nechce kydat hnůj.
reagovat

Jarda P @ 19.11.2016 11:59:03
Lover: Kdybys napsal, že se ti White Album nelíbí, tak budiž. Ale útlum? Ten máš spíš ty.

lover-of-music @ 19.11.2016 12:27:50
Jarda P: Já stojím pevně nohama na zemi. White Album je pro mě úpadek celkem velký. Dokonce i samotný George Martin řekl, že některým skladbám na White Album chybí požadovaná úroveň. Tím ale nechci říct, že jsou všechny skladby špatné. Třeba Paulovy věci Blackbird, I Will, Mother Nature's Son jsou velmi krásné. Dokonce i Helter Skelter je hodně dobrá hard rocková věc. Pro Beatles šíleně netypická.
Ale když srovnám White Album se Sgt. Pepprem ale i jinými opusy např. Revolver, tak vidím Sgt. Peppera jako 5 hvězdičkový hotel a White Album jako kůlnu.
Tu lacinost trošku napravilo Abbey Road, ale Let It Be to zase vrátilo zpět. Nebo spíš ještě zhoršilo.
Existuje cesta na vrchol, ale jak si na vrcholu, existuje jen cesta dolů.

vmagistr @ 19.11.2016 12:53:18
lover: Jen technická: když tu operuješ s názorem, že "lacinost Bílého alba trošku napravilo Abbey Road, ale na Let it Be se to zase vrátilo zpět..." - jsi si vědom toho, že materiál, vydaný na albu Let it Be, byl zaznamenán ještě před nahráváním skladeb pro Abbey Road?

lover-of-music @ 19.11.2016 13:02:54
Ano. Vím o tom. Byl to projekt Get Back, který ale Beatles zavrhli poté, co zjistili, že je to fakt nevýrazné a navíc nahrávání provázela nevlídná atmosféra. Potom se rozhodlo, že by měli natočit ještě jedno a lepší album. A to bylo právě Abbey Road. Potom přišel Phil Spector a "dílo" Get Back dal na desku nazvanou Let It Be.

Jarda P @ 19.11.2016 13:30:09
Díky za každého nového odborníka :-)))

Jarouš @ 19.11.2016 16:49:16
Hm, takže omyl... Jsem rád za rozšíření obzorů.

Zdeněk @ 19.11.2016 17:18:47
Ach jo..........

dan @ 19.11.2016 17:54:52
Jen žvásty a bláboly.Dotyčný (odborník) buď ještě nedospěl, nebo by měl navštívit (dětského) lékaře.

vmagistr @ 19.11.2016 18:08:29
pro Dana a případné další: Napadnout něčí názor je OK, vyvozovat z toho názoru jakékoli odsudky k osobě recenzenta už OK není.

lover-of-music @ 19.11.2016 18:14:39
Určitě. Zítra ho navštívím a uvidím, jestli mi dá lék na to, abych správně příjmul album s lacinými a nudnými písněmi.
Klidně se do mě navážejte. Já už jsem se tu otrkal a budu si stát za svým. Let It Be i White Album jsou pro mě nejhorší alba od Beatles a tečka.
Na skvostech jako Rubber Soul, Revolver, vrchol Sgt. Pepper a Magical Mystery Tour dělají Beatles hudbu té nejvyšší kvality. To musí uznat i největší blázen. Když máte naposlouchána tyhle alba, očekáváte od Beatles další prvotřídní kvalitu stejného typu. A já jsem se jí na albech White Album i Let It Be nedočkal. Dočkal jsem se pouze oné blues-rock'n'rollové nudy. Úplně se vytratilo umění, žádné specifické nástroje, jenom ty stokrát ohrané kytary a bicí. Jenom heja heja rup come on baby i love you. Na takové písně se můžu vykašlat. PŘINESTE ZDE UMĚNÍ!!!

steve @ 19.11.2016 18:21:10
Stráta času tohle číst i reagovat. Útlum, směšné.

Progjar @ 19.11.2016 18:21:47
Chlapče, tvoj názor ti neberiem. Ale nazvať album Let It Be hnojom - citujem ťa:" Už se mi nechce kydat hnůj", to je pre mňa elementárny nedostatok pokory a základnej miery slušnosti. Začal si tu viac ako dobre, škoda.
Opakujem, je to tvoj názor ale veľmi zle podaný.
Ak pri Beatles hovoríš o úpadku, kam si formou tejto recenzie padol ty sám? Odpovedz si na to!

Martin H @ 19.11.2016 18:25:36
A proč by šestnáctiletý člověk nemohl vnímat album Let It Be právě tímto způsobem? Buďme spíš vděčni za to, že se zde objevují i odlišné názory, jinak se zakonzervujeme a budeme pořád dokola omýlat to samé a vzývat ta samá božstva. Vždyť by to za chvíli byla nuda. Chápu, že tyto názory mohly členy progboardu včetně mě zaskočit, ale přiznejme si, že trocha radikalismu k mládí patří.

lover-of-music @ 19.11.2016 18:37:29
No konečně Martin H. Děkuju ti moc, že ses mě zastal. Zastal ses mě při debatě o Olympicu i zde a já jsem ti za to vděčný.

Progjar: V životě bych nenazval album Let It Be hnojem. Tu větu jsem použil proto, abych dal najevo, že už nechci na něho dál nadávat.

Progjar @ 19.11.2016 18:59:55
Lover-of-music. Nemám ten pocit ale dobre. Pre mňa platí čo som ti vytkol - názor/obsah recenzie ti neberiem, forma/spôsob vyjadrovania ma sklamal.
Ja napríklad veľmi nemusím práve Seržanta, naopak Biely Album je pre mňa skvost. Ale nikdy a nikde som nenapísal, že Seržant je .....,....,...,....

Jarouš @ 19.11.2016 19:13:48
lover: pěkně jsi nám tady nadzvedl rockové hormony.
Ale stejně jako Progjar, ani já jsem nebyl podrážděn obsahem, ale formou.
Na druhou stranu, radši si od člověka Tvého věku přečtu o "nudných" Beatles, a ne chválu na hvězdičky současného showbyznysu, které se na nás valí z hitrádií.

Zdeněk @ 19.11.2016 19:21:30
Tak jsem si vzpomněl jakou palbu schytal kdysi Petr Gratias
za své fundované postřehy až nakonec odešel. Tady je myslím
tolerance až přespříliš. Věk není zásluha ať už ve smyslu plus nebo mínus.

Martin H @ 19.11.2016 20:03:55
Myslel jsem, že jsme se z odchodu Petra Gratiase poučili a všichni to vnímáme jako velkou ztrátu. Na druhou stranu Petra vyhnala netolerance některých členů a také jeho samotného.

Lover-of-music napsal, že album Let It Be je omyl. O jiné části tvorby Beatles se vyjadřuje s uznáním. Skupinu nehaní, nenadává jí a nepoužívá vulgarismy. A poslední věta recenze neznamená, že někdo nebo něco je hnojem, je spíše úlekem nad tím, kam se ve svých úvahách dostal.
Mládí není uctivé a buďme rádi za mladíka, který si stojí za svým názorem a nenechá si ho vzít.

Progjar @ 19.11.2016 20:32:45
Kiež by bolo viac takých "omylov" ako Let It Be. A úctivosti - zdravej - sa treba učiť od mlada.

domy @ 19.11.2016 21:16:52
Jsem milovníkem Beatles do alba Revolver. Mládí v trapu a do důchodu daleko - to jen k věku :). Ještě jednou jsem si přečetl recenzi k níž se vztahuje tato debata a musím přiznat, že mě vyznívá neurážlivě. Poznámka o hnoji je skutečně celkem srozumitelně použita ve smyslu - nechci dál hanět. Přidám se k recenzentovi. Beatles mě na tomto albu také nebaví. Ale nikdy jsem necítil potřebu psát negativní historické recenze.

john l @ 19.11.2016 21:41:07
Netropí si z nás pan pisatel jen šoufky? Často haní nadprůměrné, Beatles, Kuře.. A velebí podprůměrné, Olympic, Genesis. Doufám že mu nejde jen o vyvolání sporu a kontroverze.Zatím se mu to vždycky podařilo.Jeho naivita je ...

lover-of-music @ 19.11.2016 22:16:58
Ne. Netropím si z vás šoufky. A vůbec mi nejde o vyvolání kontroverze. Co je na tom špatného, že se mi strašně líbí debut od Genesis a nebo Olympic. Když je podle vás Olympic tak blbý, tak proč je na progboardě? Proč diskografie Genesis tady nezačíná až od Trespass?
A když jsme u toho, nadprůměrné alba umím hodnotit pozitivně např. Konvergencie od Collegium Musicum, či skvělý Sgt Pepper, Topographic Oceans od Yes, přenádherné album Days Of Future Passed od Moody Blues, Tommy od The Who. To je přímo album všech alb. Geniální a nedostižné.

Na těchto stránkách jsem nalezl hudbu, která mě zajímá. A chci tady s vámi sdílet nadšení i zklamání z takové hudby. A proto tady jsem.

Antony @ 19.11.2016 22:35:04
Nevidím problém. Sedmnáctiletý borec poslouchá muziku, zajímá se o ni, píše svoje názory na fórum. A ty názory jsou odpovídající jeho momentálnímu vkusu. Trvá si na nich, i když jsou často odlišné od obecně uznávaných postojů. Pro mne je takto všechno v pořádku, velmi dobře si pamatuji, jak nudně na mne v jeho věku Beatles působili. Vše podává volnou a srozumitelnou formou, což je zde osvěžující.
Věřím, že si bude za svým názorem stát i tehdy, až ho změní, neboť vývoj vnímání hudby ho logicky nemine.

Zdeněk, Martin H:
Výtvory Petra Gratiase mi zde vůbec nechybí, naopak, jsem rád, že jsme zbaveni jejich úděsné otravnosti. A jeho finální lidská reakce na úrovni uraženého osmiletého kluka tomu jen nasadila korunu.
Uvědomte si prosím, že recenze/kritika je literární útvar a má svoje definovaná pravidla. Rozhodně nemá být pokusem o popis hudby po skladbách. Otrocké rozebírání každé skladby je pro mne nesnesitelný a nečitelný patvar, kterému by se skutečně fundovaný autor obloukem vyhnul. To platí i pro některé ostatní kolegy zde, již mají pocit, že musejí hudbu pitvat. Nikoli, jejich snažení je tímto kontraproduktivní, doporučuji jim doplnit si vzdělání v oblasti literární teorie. Takové rozbory (ve své podstatě diletantské, tedy zbytečné) přeskakuji, fundovaný rozbor by měl provádět pouze zkušený a vzdělaný muzikolog, jinak je to trapné. A už vůbec nic to nemá společného s recenzí, tedy vlastním názorem a dojmem.

Michálek @ 20.11.2016 01:23:32
Vždy mám radost, když tady někdo rozkopne vosí hnízdo..:D

Mayak @ 20.11.2016 09:51:09
Pokiaľ je l-o-m skutočne "obyčejný puberťák", ako sám píše vo svojom mikro-profile, je jeho "radikalizmus" v danom hodnotení celkom pochopiteľný a celkom ... prijateľný.
Vlastne je to celkom subjektívne hodnotenie ... a subjektívni sme všetci a prakticky vždy. Necítim tu žiadnu tendenciu urážať a zlomyseľne znižovať hodnotu albumu. Je to proste radikálnejšia forma subjektívneho vnímania a cítenia. Myslím, že takýmto spôsobom je to stále ešte prijateľné. Za tie roky tu bolo recenzií a "recenzií" už skutočne za hranicou istej hudobnej, či všeobecnej ľudskej etiky celkom dosť ...

Gerry @ 20.11.2016 10:28:22
S recenzí lovera sice nesouhlasím, ale respektuji ji. Částečně má pravdu v tom, že album Let It Be je v kontextu Beatles skutečně podprůměrné, to je neměnný fakt, se kterým se netajili ani sami Brouci a všichni víme proč tomu tak bylo. Spíše bych s ním nesouhlasil v odsudku Abbey Road a vychválení Magical Mystery Tour. Ale budiž.
Každopádně ale nemůžu souhlasit s tím, jak ho zde spousta lidí napadla, protože nepluje s proudem a má svůj názor. Buďme za to rádi. Proto tu diskutujeme a recenzujeme. A asi každý známe ten známý výrok Voltaira - Nesouhlasím s vaším názorem, ale budu se bít za to, abyste ho mohl hlásat a obhajovat. Mimochodem, padlo zde jméno Petra Gratiase. Ačkoliv jsem si vysoce vážil jeho hudebního rozhledu a odborné fundovanosti, to skutečně klobouk dolů, tak na druhou stranu bohužel také některých svých názorů a odsudků (ať doby či kapel) se držel zuby nehty a odmítl vzít v potaz názory opačné.
Takže diskutujme, klidně se i pohádejme (v mezích slušnosti), ale respektujme názor a vkus druhých. Všichni ten respekt okolí někdy potřebujeme.

EasyRocker @ 20.11.2016 17:35:25
U mě mezi tři a čtyři, sympatická deska i přes ten stav, v jakém kapela byla, nebo spíš už nebyla. Ale kvalit mého milovaného Abbey Road nedosahuje. Názor respektuju.

verjan2 @ 20.11.2016 20:26:00
Po prvním odstavci jsem přestal číst. Chlape, ty jsi ABSOLUTNĚ MIMO. Chápu, že názory se mají respektovat, ale pokud v nich jsou zakotveny "nesmysly", respekt musí stranou, což je záležitost právě prvního odstavce.

yngwie3 @ 20.11.2016 20:47:46
to verjan2: "Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl" ... Voltaire ...

Takže názory lover-of-music, budeš rešpektovať ...
Neporušil žiaden zákon alebo nariadenie, či už svetské alebo Božie ...

Petr87 @ 21.11.2016 00:06:12
Když už "Let It Be", tak u mne jedině "nahatý"...
>> odkaz

EasyRocker @ 21.11.2016 06:00:47
verjan2: jenže to je právě to, že co většina lidí považuje za nesmysly, je prostě subjektivní vnímání jakéhokoli uměleckého díla. Jedna věc jsou faktické chyby, těch tam ale moc nevidím. Pokud ale někdo napíše, že bílé dvojalbum nebo jakékoli jiné album hudební historie považuje za průser navzdory mínění většiny, nedá se nic dělat, než to respektovat. To není faktická nebo logická chyba, to je názor a subjektivní soud.

bullb @ 21.11.2016 08:20:36
Pred pár dňami som na nete našiel nahrávku F.Guldu, kde hraje a diriguje 5. klavírny koncert L.V. Beethovena. Inak, toto dielo poznám vo viacerých interpretáciách. Je geniálne. Tak mi napadlo: Prešlo veľa rokov od smrti Beethovena. Otázka: Koľko z týchto veľdiel pretriasaných na tomto fóre budú ľudia počúvať napríklad len o 50 rokov?
Myslím, že som tu kdesi aj napísal, že čas vytriedi kvalitu.

PaloM @ 21.11.2016 08:45:52
bullb: súhlasím a posledné roky počúvam vážnu hudbu častejšie ako rock & pop. Až na to, že napr. Beatles už prekročili hranicu 50 rokov a stále sa dobre počúvajú, čiže v ich prípade čas vytriedil kvalitu.

hejkal @ 21.11.2016 09:56:00
bulb - dejiny píšu víťazi. Môže to byť jedno z kritérií, ale určite by som sa nespoliehal iba naň. Ochudobnil by som sa o množstvo diel, ktoré možno nepreveril čas, ale preverí ich môj osobný vkus. :)

verjan2 @ 21.11.2016 12:02:42
Yngvie3, easyrocker: Pokud někdo mluví o době Bílého alba jako o útlumu, měl by si nafackovat, protože to už není o názoru, ale totální nevědomosti a neznalosti.


Antony: Ty jsi ten poslední, kdo se může navážet do pana Gratiase. Pokud stojíš pouze o recenze, mazej diskutovat někam jinam, protože SEM podrobná pitva skladeb právě patří. Tím spíše, pokud je od fundované osoby.

yngwie3 @ 21.11.2016 12:16:06
to verjan2: Zopakuj si Merhautovu větu a nafackuj si sám ...

Brano @ 21.11.2016 12:32:50
To,že tu hovadíte Beatles mi nevadí...ale kto mi siahne na moje Lamb Lies,ten dostane sekáčikom na mäso po klávesnici!!!Bez pardónu :-)

EasyRocker @ 21.11.2016 13:40:20
Brano: No mistr hejkal tu je, takže jestli se dozvíš, při čem všem Lamb... poslouchá, tak by ses raději asi měl posadit :-)

hejkal @ 21.11.2016 14:15:47
To sme si už vydiskutovali. :)

dolycentrum @ 21.11.2016 18:08:34
Nejak mi to nedalo a vtiahlo do diskusie.Práve som dopozeral film COOLTURA a videl tam obdobu či postoj autora recenzie . Aj keď som ju vlažne prešiel a v mysli sa nestotožnil zaujala ma početnosť diskutérov.Spomínané je rešpektovanie názoru.Nedá mi s tým súhlasiť.Môžem tolerovať názor,nie však rešpektovať.Nevzbudzuje vo mne rešpekt póza mladého muža,ktorý snáď so vzdoru v pár riadkoch pochoval úctu a toleranciu názorov odborníkov,záujem miliónov fanúškov a ako bolo spomenuté filtrovanie doby.Táto lacná póza snáď strháva vášne a zaujatosť,ale tam to aj končí.Aj keď som si následne prečítal výtvor ešte raz nikde som sa nedopátral PREČO. Rovina páči - nepáči nenasvedčuje o niečom čo by som rešpektoval. Aj keď autor vzbudil môj záujem vekovou hranicou,ktorá nasmerovala svoj hudobný vkus do konca 60-tych a plynulých 70-tych predsa len nešťastne zvolená rétorika a hrdelnosť odpisu legendy je pre mňa stále len niečím čomu sa hovorí generačný problém.

EasyRocker @ 22.11.2016 06:24:04
dolycentrum: nesmyslná psycho-sociální a historická vložka, která nemá se subjektivním vnímáním hudby nic společného. Je opravdu tak těžké pochopit, že pokud se mi navzdory názoru 99,9% odborníků nebude Mona Lisa líbit a budu jí mít za mazanici, nezbývá těm 99,9% něž to strávit. Kritizovat a nadávat můžou, jak to ale zajde dál, je to školometství a fanatismus. A to bohužel z tvorby 80% "kritiků" cítím na míle daleko (proto je skoro nečtu).

Jarda P @ 22.11.2016 06:35:35
Něco jiného je napsat, že se mi něco nelíbí a něco jiného je napsat o něčem, že je to úpadek. Taky nerozumím výtvarnému umění natolik abych o něcom napsal, že je to mazanice, ale napíšu, že se mi dotyčné dílo nelíbí.

EasyRocker @ 22.11.2016 06:44:48
To je poněkud slovíčkaření. Bude-li mit kapela dvě alba, která se mi velmi nelíbí, bude to asi u mě úpadek, navzdory tomu, že to 99% lidí vnímá jinak. To je ale vlastně stále stejný problém, jen z jiného pohledu :-)

dolycentrum @ 22.11.2016 14:02:33
EasyRocker...mas pocit,ze ma nieco trapi,alebo dokonca tento prispevok ? Jed tak tazke pochopit,ze ked raz niecim pripejem na Forum kde sa diskutuje,ze je snad aj mozne ocakavat reakciu...nie je nutne rozmazavat a analyzovat zmyselnost vnimania a osobneho vkusu

zdenek3 @ 22.11.2016 21:21:21
lover-of-music

Nevím chlapče, kolik je ti let. Ale jedno ti napíšu. Poslech hudby je, stejně jako koukání na sochy, obrazy či nějaké pořady v TV či filmy v kině. Tedy:? Je to vždy jen a pouze subjektivní názor posluchače a pozorovatele. Tedy:? Každý má na svůj názor jasné a neoddiskutovatelné právo a nikdo tě za něj nemůže peskovat. Je to přesně jako bys ty peskoval některého z tvých kritiků za to, že se jim to líbí. Už tady nedávno byla trochu hádka, že jak je možné, že někdo si dovolí napsat o (jakékoliv uznávané) legendě, tedy lépe o jeho výtvoru negativní posouzení. Já dostal už za názor na Beatles taky vynadáno a za názor na King Crimson taky.
No a co je komu do toho? Je toto fórum o sdílení svých pocitů z hudby a pokud se mi, (tobě, onomu) jinak všemi uznávané dílo nelíbí a považuji jej za slabé, nepochopené..... mám na to plné právo a nemá nikdo mě, (tebe, onoho) co napadat.
Pokud se mi líbí mulatky, nenechám si nadávat někým, kdo má rád vybledké kostnaté blondýny.
Takže si klidně negativum napiš. Nemusí každý šlapat ve stopách mainstreamu. Já osobně jdu velmi často proti proudu. A to neznamená, že si hudby neužívám, i třeba té, která zde obecně má třeba jen 2**

Když je něco subjektivní, tak je to můj pocitový stav a nepotřebuji jej od nikoho korigovat.

Pokud je negativní recenze napsána slušně ( a od L-o-m byla, tak si ty útoky na něj nechte. To, že je mladý mu můžete(me) my staří jen závidět. Staří není zásluha.
Jinak mně se ta alba Beatles nelíbí o nic více než jak to L-O-v napsal.

Gerry @ 22.11.2016 21:44:12
Jojo ... to je něco podobného, jako když se tu kdysi nasadilo měřítko, že např. cokoliv od Olympicu po Jedeme jedeme ... a cokoliv z 80. let od ďábla jest ... a nedej bože jak se to někomu líbilo ...
Zbavme se těch předsudků ...

verjan2 @ 23.11.2016 13:45:48
Easyrocker a zdeněk3:
Pánové, vy jste vůbec nepochopili celou pointu. Kdyby lover-of-music napsal, že pro NĚHO! je to úpadek a podle NĚHO! nastal v jejich hudbě útlum, byl by to jeho subjektivní názor a vše by bylo ok. Bohužel to chlapec napsal tak, jako by to byl fakt. Což tedy rozhodně není - a to právě díky názorům hudebních odborníků, mezi které se on rozhodně pasovat nemůže.
Tečka.

POsibr @ 23.11.2016 14:14:56
no pane bože... ak budem musieť niekedy v recenziách a komentároch dávať za každou vetou - PODĽA MŇA - tak to bude deň, kedy stratím akúkoľvek dôveru v zdravý rozum ľudí.

veď to ide samo-sebou, že keď človek píše recenziu, prezentuje svoj subjektívny názor.

tá subjektivita je v texte vyjadrená viackrát (hneď prvá veta ju uvádza), navyše aj v druhom komentári l-o-m iba potvrdzuje, že ide o jeho názor ("White Album je pro mě úpadek celkem velký...")

ja mam napr. na album iný názor ako recenzent, ale v žiadnom prípade mu ten jeho neberiem, má naňho právo a nehrá sa na učiteľa národov. čo sa ale nedá povedať o všetkých tu komentujúcich. na to, že ide o stránku zameranú na progresívnu hudbu, je tu prezentovaných viacero spiatočníckych názorov...

EasyRocker @ 23.11.2016 14:16:27
verjan2: rozumím, to je úplně jasné. Pokud jsem správně vyrozuměl věk přispivatele, byl bych možná trochu shovívavý... já sem v tomhle věku bratru ještě 10 let nepřispíval... :)

verjan2 @ 23.11.2016 14:44:05
POsibr: ano, je tu prezentováno hodně zpátečnických názorů, ale aby to mělo být zaměřeno jen na progresivní hudbu, více než třetina profilů/alb by musela zmizet. A nejlépe, kdyby zmizela celá tato diskuse.

Dle mého názoru je Let It Be, stejně tak jako všechno od Beatles prostě S U P E R !!!

EasyRocker @ 23.11.2016 15:38:45
Přiznám se, že už jsem byl 100% ně rozhodnutí v debatě nepokračovat, protože je opět o osobním vkusu a tudíž (opět) neohraničená a zbytečná. Jen jsme opět, po milion první, hrozně překvapivě odkryli to hrozné tajemství přírody, že každý má jiný vkus a názor. Ale slovo "zpátečnický" mě, abych se přiznal, už trochu nadzvedlo. A kdo bude určovat, co je reakční? Akční výbory? Lidové milice? Nebo gestapo? Omlouvám se, ale i vzhledem k trpké zkušenosti našich posledních 100 let mě tohle trochu zvedlo ze židle.

POsibr @ 23.11.2016 17:08:52
Spiatočníckym myslím absolútne nerešpektovanie názoru iných, ignoráciu subjektivity, nekritické modlárstvo alebo naopak, a priori odmietanie niečoho.

Nenarážam na konkrétne názory na album/y (interpretov) a to, či sú revolučné, zásadné, utlmené, alebo balast. Toto hodnotenie nechajme na každom zvlášť. Aj tak rozhodne čas.

Ja hovorím o ľudských vlastnostiach, názoroch a tendenciách, nie o hudobných.

Ivan26 @ 14.12.2016 18:34:49
John Lennonovi se se White Album líbilo více než Sgt. Pepper.:)

11.02.2015 Akana | #

Let It Be je dodnes nejkontroverzněji přijímaným albem Beatles, což ale neznamená, že by nestálo ani za zlámanou penci. Ať byly odstředivé tendence mezi Johnem, Paulem, Georgem a Ringem jakkoli silné, museli by se zřejmě uchýlit k nějakému extrémnímu naschválu typu reedovské Metal Machine Music, aby svoje písničkářské talenty úspěšně skryli. Navíc nahrávání tohoto alba byl poslední pokus stmelit zase celou grupu pod jedním praporem (hlavním iniciátorem těchto snah byl Paul) a i když definitivní konec neodvrátil, na desce jako takové se to odrazilo pozitivně.

Beatles se po všem studiovém piplání předešlých alb zastesklo po syrovějším zvuku a atmosféře živých vystoupení a písně tentokrát oholili na aranžérský základ. S tím souvisí původně zamýšlený titul Get Back i nerealizovaný obal, kde muzikanti pózují na stejném místě jako u debutové desky Please Please Me. Nakonec ale výsledek nesplnil jejich očekávání a vydání alba se odkládalo tak dlouho, až byla na světě další nahrávka, s níž byla kapela spokojenější, a pod názvem Abbey Road jí do světa vypustila dřív. V ovzduší rapidně se zhoršujících osobních vztahů ztrácela postupně o osud původního projektu zájem a k definitivní podobě, teď už pod názvem Let It Be, ho dovedl obdivovaný i nenáviděný producent Phil Spector.

Jeho dodatečné aranžérské zásahy (hlavně smyčce ve skladbě Long and Winding Road) se pak staly nejčastějším terčem kritiky, mě ale kromě zmíněné McCartneyho balady nepřipadají nijak zásadní, nanejvýš snad přispěly k určité nesoudržnosti celku. Mnohem víc z alba cítím původní myšlenku návratu k přímočarosti a syrovosti. Velká část materiálu byla nahrávaná živě, buď ve studiu nebo při slavném střešním koncertě, a je to znát. Kytary, ať akustické nebo elektrické, znějí sympaticky neučesaně, neslyšíme žádné koláže, pozpátku pouštěné pásky nebo exotické nástroje. Ve skladbách Dig a Pony, One After 909, For You Blue, ale i v závěrečné Get Back se výrazně ozývají rhythm'n'bluesové kořeny, v případě One After 909 (jedné z prvních písní, které duo Lennon-McCartney složilo) dokonce Beatles připomenou začínající Rolling Stones, své někdejší největší soky. Ani melodická invence kapelu neopustila, takže i seznam notoricky známých hitů album obohatilo minimálně písněmi Across the Universe, I Me Mine, Let It Be nebo Get Back.

Album je tak trochu nechtěným dítětem, částečně popírá to, co v předchozích letech Beatles s výzkumnickou dychtivostí vynalézali, částečně odráží protichůdné tlaky v kapele (touhu Johna a George jít už si konečně za svým versus Paulovu snahu udržet posádku pohromadě). Není a ani se nemohlo stát (nejen chronologicky) triumfálním zakončením kariéry nejslavnější kapely světa. Ale i v takové podobě, v jaké nakonec vyšlo, nijak nekazí její pověst a ční vysoko nad průměr.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz
reagovat

PaloM @ 12.02.2015 08:31:03
Akana, ako vždy pekná obsažná recenzia.
Osobne nemám žiadnu kontroverziu s Let It Be, je svojrázny a s odstupom desaťročí ho beriem rovnocenne. Pre mňa je diskografia Beatles jeden celok, nič nevylučujem, či neponižujem.
Vďaka za recenziu.

Akana @ 13.02.2015 10:58:57
PaloM: Díky, souhlasím, taky mám rád celou diskografii Beatles. Ale přece jenom jí mám podvědomě rozdělenou na dvě půlky s dělítkem někde v roce 1965, okolo alba Rubber Soul. Tam se tvůrčí přístup kapely dost radikálně měnil. Ale jak říkám, mám rád obě poloviny, jen každou jinak.

Mohyla @ 13.02.2015 11:55:47
Ja som si pre ten predel zaviedol termín jé-jé obdobie! :-)
Rád mám celú tvorbu! Akana opäť pekná recenzia!

alienshore @ 13.02.2015 15:22:56
nerozumiem celkom recenzii, pretože je tam akési ale, napriek tomu je hodnotené na maximum ..., Let It Be kvalitatívne nedosahuje na Abbey Road, ale aj tak je jasne nadpriemerný, naj skladba pre mňa The Long And Winding Road, McCartneyho štýl je dokonalý takmer za každého počasia ...

Akana @ 14.02.2015 10:12:29
alienshore: To je jednoduché. To "ale" představuje rozdíl mezi 9 a 10 hvězdičkami z deseti, který se na pětistupňové škále vyjádřit nedá. To znamená, že "ale" tam skutečně je, ale tak malinké, že to tu pátou hvězdičku neohrozí.

25.09.2013 Gattolino | #

Album přes veškeré kontroverze okolo jeho vzniku neztratilo nic ze své magie a poslouchám je velmi často. Kdybych si však chtěl představit jeho "ideální verzi" (v rámci tehdejších možností), byla by asi taková:
Side One:
1. Get back
2. Across the Universe
3. Two of Us
4. Don´t Let me Down
5. I me mine
6. One after 909
7. Let It Be

Side Two:
1. I´ve got a Feeling
2. The Ballad of John and Yoko
3. The Long and Winding Road
4. Dig a Pony
5. For your Blue
6. Hey Jude

To by bývala mohla být docela bomba!
Škoda, že se nedokázali opět shodnout a sejít. Na hypotetickém dalším albu mohly být Johnovy klenoty jako Mother, God, Imagine, apod, Georgovy nejlepší věci s All things, Paulovy věci z jedničky a Rama (jejichž lehkost by třeba vyvážil Cold Turkey) - a legenda mohla pokračovat. Ale kdo ví - třeba by pak nevznikly věci jako Let me Roll It nebo Bless You?
reagovat

PaloM @ 27.09.2013 19:15:43
Čo by bolo, keby bolo?
Čo ti bráni v dnešnej digitálnej dobe zostaviť si albumy podľa svojho gusta?
Je to tvoj názor. OK., ale mne je úplne cudzí.
Mám kommplet diskografiu v digipackoch. Je tam všetko.
Načo vymýšľať? Ak chcem výberovku Beatles, siahnem po červenom a modrom albume. Nič lepšie nie je a nebude.

Gattolino @ 28.09.2013 11:55:47
Jasně, digitální kouzla umožní dnes vše. Jen si tak hraji s oblíbenou hudbou. Nicméně nemohu na 100% souhlasit, že na červeném a modrém dvojalbu je vše - na modrém podle mne chybí nejlepší věci z White double - Monkey, Sexy Sadie a Helter Skelter. Ale, samozřejmě, podle mne ...

PaloM @ 12.02.2015 08:28:11
Gattolino, dnes by som miernejšie na teba reagoval :-) K tým skladbám, ako píšeš, že ti chýbajú na výberovkách - modrý a červený dvojalbum. V podstate som tieto výberovky počul ako prvé albumy od Beatles, možno som poznal Seržanta Peppera. Tie skladby, čo menuješ, sú menej "komerčné", tak asi nesadli do koncepcie albumov. Z hlavy si nepamätám, odborníci sa možno ozvú. Mám pocit, že to zostavil nový menežér Klein, s ktorým boli niektorí Bítli v sporoch. Ak kecám, opravte ma.

luk63 @ 12.02.2015 09:08:19
Manažera Allena Kleina si vybral John Lennon. Imponoval mu jeho gangsterský styl podnikání. Ringo a George byli vůči tomuto rozhodnutí loajální. Proti byl Paul McCartney, který preferoval svého distingovaného tchána. Klein zadal produkci desky Philu Spectorovi, který do Paulovi písně Long And Winding Road přimontoval smyčce a vícehlasy. Tím Paula pěkně nasral a spor vyústil v rozpad kapely a žalobu na zbytek Beatles a jejich manažera. Při šetření právníků se zjistilo, že Klein kapelu okrádal o hodněciferné částky (v librách).

04.05.2011 Petr Gratias | #

Album Let It Be... Tečka za řadovou beatlesovskou produkcí. Jakým prizmatem vnímat jeho poslání a smysl? Toť otázka na tělo. Jeden úhel pohledu říká, že album nemělo vůbec spatřit světlo světa. Beatles by se tak důstojně rozloučili s vynikajícím albem Abbey Road a nepřetrvávaly by nějaké pochybnosti a nezodpovězené otázky, co by, kdyby...
Jiný úhel pohledu říká, že beatlesovská vůle měla být více tlačena k zodpovědnosti za práci celku, protože na výsledném produktu všem vždycky záleželo nejvíc a tady to najednou neplatilo.
Další úhel pohledu říká, že pokud by producentem Let It Be zůstal zkušený spolupracovník a hlavní poradce Beatles - George Martin, mohly věci získat jiný obrat... jisté je, že album začalo vznikat v době, kdy ze sebe Lennon, McCartney, Harrison a Starr ještě nesetřásli únavu z natáčecího procesu kolem "bílého dvojalba" a když k tomu připočteme uraženou ješitnost, skrytý boj o pozice... tak to ani jinak dopadnout nemohlo.
Především si ale myslím, že každý, kdo se rozhodne poslouchat album Let It Be by měl mít nejprve možnost shlédnout středometrážní filmový záznam režiséra Michaela Lindsay-Hogga (Let It Be), aby si udělal vlastní úsudek o realizačním procesu, mezilidských vztazích a koncepčním přístupu. Tuto možnost ovšem mnoho lidí nemělo a nemá, protože na rozdíl od jiných beatlesovských filmů je Let It Be v podivném postavení, kdy dodnes McCartney a Starr brání jeho běžnému zařazení do distribuce, aby divák nezískal "nesprávný pohled" na daný běh věcí...
Nic na tom nezměnilo ani čtyřicet let od vzniku, kdy jsme všichni očekávali digitalizovaný obraz a záznam na DVD potažmo Blue-ray....!?
Protože jsem velký obdivovatel Beatles, těžko se mohu odvážit hovořit v nějakých striktních a odmítavých polohách, ale pokusím se o racionálnější objektivitu, pokud to v sobě nějakým způsobem zmobilizuji.
Jak je známo, prvotní záměr byl, aby album bylo natočeno živě, bez příkras a studiových vymožeností. Po zdlouhavém a složitém studiovém nahrávání "bílého dvojalba" byl tento názor naprosto legitimní. Tento záměr ale bohužel nevyšel, ale hudební materiál (s pracovním názvem Get Back Session), od kterého se otrávení Beatles odvrátili, byl svěřen zvukovému inženýrovi Glynu Johnsovi a posléze americkému producentovi Philu Spectorovi, kteří měli s materiálem naložit tak, aby byli Beatles spokojeni... To byla fatální chyba, třebaže Spector měl jako producent výtečnou pověst. Po různých machinacích a spekulacích, kdy se s pásky nakládalo jednou jako s horkým zbožím a podruhé jako s jakýmsi odpadem mělo dojít k finalizaci... Spector sám tvrdil, že Beatles s jeho prací byli srozuměni, třebaže to McCartney dodnes striktně odmítá jako lež.
Podívejme se na tracklist.
TWO OF US - je příjemná kytarová skladba s akustickými nástroji bez baskytary a působí přímočaře jasně a přehledně podle mccartneyovského pohledu na písňové téma. Lennon a McCartney se zde vzájemně podporují a v textu vlastně deklarují svoje pocity a zpívají o sobě...

DIG A PONY - původní název zněl All I Want Is You. Tohle je lennonovské blues, kde vedle kytar slyšíme i elektrické piano a uprostřed krátké, ale pečlivě vystavěné Harrisonovo kytarové sólo. Rychlá akordická výměna přiostřuje sound za doprovodu správně nažhavených hlasů...(na závěr slyšíme neodfiltrovaný pokus o živé ztvárnění ze záznamu)

ACROSS THE UNIVERSE - je mimořádná skladba v každém ohledu. Patří ovšem do psychedelického období a neoddiskutovatelně je ozdobou alba a dokonce existuje její alternativní verze, která jenom podmiňuje básnivý text s nádhernými metaforami, s valivým rytmem a zvolna stupňovaným harmonickým postupem za tajemného mystického zvolání JAI GURU DEVA OM...

I ME MINE - je osobní zpověď Harrisona, který skladbu složil jako reakci na složité vnitřní vztahy uvnitř kapely, které vyhrotily po jeho "střetu" s McCartneym během hledání optimálního kytarového tématu. Citlivý kytarista nechápal, proč se egoismus a panovačnost může stát základním lidským modelem chování a tesknost ve skladbě demonstruje rozčarování ze stavu věcí. Jeho kytarové party mají svou osobitou elastičnost a valčíkový rytmus dokáží dostat v proměně na okraj španělského tématu, za úderného rytmu ve stylu boogie...

DIG IT - je výsečí z dlouhého session. Nepřináší na album nic podnětného, závratného ani určujícího. Tato skladba měla být podle mého subjektivního vidění vyřazena. Přináší jenom nekoncepční uvolnění emocí a zabírá na albu místo (třebaže jen kratičký prostor)...

LET IT BE - je nádherný gospel song se silnou nosnou mccartneyovskou melodií a katarzí. Harrison zde vystavěl vynikající sólo (nechal bych ho hrát ještě alespoň o dvě minuty déle, měl to velmi dobře promyšlené..). Špičková a velmi silná skladba po všech stránkách, kde vedle úderného klavíru přicházejí ke slovu i hammondky. I tato nádherná skladba se dočkala alternativní verze

MAGGIE MAE - je opět téměř hospodskou hudební hříčkou, v níž se Beatles vracejí do let svého liverpoolského mládí. V kontextu alba je to ovšem vycpávka, která opět jenom zabírala místo a mohla skončit jako B strana singlu...

I´VE GOT A FEELING - je silným příspěvkem na albu a pravděpodobně poslední společnou kooperací Lennona a McCartneyho na albu. První téma je McCartneyho prací, zatímco druhé vypravěčsky zklidňující mělo pracovní název (EVERYONE HAD A HARD YEAR), ale Lennon se s motivem nedostal dál a tak se dohodli na propojení a výtečně to do sebe zapadlo. McCartney zde ukazuje svůj výtečný hlasový potenciál. Dokáže syrově zařvat a přitlačit na emoce, zatímco Lennon jenom skepticky vypočítává jakési životní "ztráty a nálezy". Tempo je spíše střednědobé, ale přesto v písni kypí napětí a katarze v závěru. Důležitý podíl na albu...

ONE AFTER 9O9 - je klasický rock and roll, který už Beatles nahráli kdysi dávno v r. 1963 a v rámci Get Back Session se na něm rozehrávali a vraceli do nálady. Původní verze nakonec vyšla v raritách a tak si člověk říká při vší úctě, že i tato skladba, třebaže byla stylotvorná a Harrison se zde blýskl se slušným sólem, měla být z tracklistu odstraněna...

THE LONG AND WINDING ROAD - byla ryzí mccartneyovskou záležitostí, na které ostatní Beatles, třebaže jsou přítomni - vlastně neměli žádný zájem. Billy Preston zde odehraje ústrojné, ale příliš krátké sólo na varhany s Leslie boxem.
Tato skladba se stala kamenem úrazu a předmětem sváru mezi McCartneym a Spectorem, který svým aranžmá podle autora skladbu zničil. Je to smutná záležitost, stejně jako těžká a sebezpytující nostalgie, která ze skladby vystupuje o které ale všichni přesto říkáme, že je krásná....

FOR YOU BLUE - je Harrisonovo blues napsané tak trochu v duchu černošského bluesmana Elmora Jamese. Po předešlé rozevláté téměř filmové melodii přichází úderné a přímočaré hraní, v němž McCartney přesnými údery do klavíru doprovází Harrisonovu akustickou kytaru a Lennona, který hraje na steel-kytaru a vytváří onen bluesový opar...

GET BACK - tato skladba na albu vůbec neměla být! Vyšla přece na singlu a navíc v mnohem lepší verzi než byla tato, která je zase tím nepodařeným pokusem o live sejmutá na střeše sídelní budovy Apple na Savile Row v Londýně. Vnesla na album jenom zmatek a opět zabrala místo...

I tak je album zbytečně krátké a je cítit, že všichni zainteresováni, kteří na finální podobě pracovali měli jedinou snahu, aby to už všechno měli za sebou... To bylo pro album opravdu fatální!

Jak známo, v té době už měl Harrison tematicky připravené skladbu ALL THINGS MUST PASS, jako "odpad" z "bílého dvojalba" měl skladbu NOT GUILTY a BEWARE OF DARKNESS měl jako hrubou kostru, kolik chybělo do finále, se už dnes asi nedozvíme... Lennon měl zase v rukávu skladbu CHILD OF NATURE (nakonec se z ní na albu Imagine vyklubala nádherná Jealous Guy (!!) a také baladu OH MY LOVE (rovněž zachycená na Imagine) a McCartney měl skladbu TEDDY BOY a HOT AS SUN!!
Můžeme jít ještě dál a ptát se, kam zmizely rozpracované skladby jako LITTLE EDDIE, SUICIDE, NOT UNKNOWN, PINK LITMUS AND PAPER SHIRT, ROAD TO MARRAKESH nebo snad hříčky DEHRA DUN a THE MAHARISHI SONG (které ovšem vznikly v Indii o rok dřív). To už se asi také nedozvíme. V té době panovalo mezi Beatles jiné klima a po úspěšném albu Abbey Road se přestali prakticky stýkat jako kvartet a k poslednímu setkání došlo mezi McCartneym, Harrisonem a Starrem v lednu 1970 při finalizaci skladby I ME MINE, která je také vnímána jako poslední společná píseň kapely (Lennon v té době nebyl ve studiu přítomen). Záznamy skladeb byly smazány,anebo se dochovaly pouze pracovní nepoužitelné verze se kterými nikdo nechtěl nic mít.
Nakonec na albu cizopasil manažer Allen Klein, který společně s vydavatelstvím firmy Apple nabídl album za neslýchaně předraženou cenu, ovšem doplněné nádhernou fotobrožurou Ethana Russella zachycující ve fotografiích celý nahrávací proces ve Twickenhams Studios a v Apple Studios včetně scénáře.....
Sliboval jsem, že se nerozepíšu a nakonec jsem neodolal.... sorry. Mám Beatles příliš rád nato, abych dělal něco jenom tak napůl. A právě proto, že mám Beatles rád a jejich produkci vnímám komplexně si dovolím albu z výše uvedených důvodů ubrat jednu hvězdu od absolutoria. Vlastně ne Beatles, ale Philu Spectorovi, Andy Johnsovi, Allenu Kleinovi zainteresovaným na této podobě....
Nakonec vyšlo album Let It Be Naked, ale to už je jiná kapitola...
reagovat

Filozof @ 04.05.2011 10:26:33
Petr Gratias
A znáš úžasnou coveverzi Let It Be od Laibach?

Petr Gratias @ 04.05.2011 13:26:30
Zdravím, Filozofe,
samozřejmě že znám. Má v sobě mysticizmus a netušený rozměr. Já sice Laibach nemám jako svou krevní skupinu, ale tohle se jim opravdu POVEDLO.
Docela by mně zajímalo, co na to sir Paul McCartney řekl, když se k němu donesla tato coververze.
Pročetl jsem Tvůj odzbrojující rozbor na téma hudby, logiky a pragmatiky a také Tvoje postřehy a postoje.
Přinutil jsi mě více se ponořit do úvah a sebekriticky přiznám že v řadě případů můžeš mít pravdu. Já jsem ze staré školy a třebaže si myslím, že nejsem předpojatý, možná ta výchova ve mně zanechala nějaké stopy, které mi brání jednoznačně akceptovat všechno, co se stalo předmětem zajímavé polemiky.
Doba mě ovšem moc nenahrává a vnímám kolem sebe spíš špatné příklady, které mě nemotivují, ale nejsem programový skeptik, jsem jenom "hudební publicistický dědoušek" a tak mě takového prosím ber. Díky za pochopení a jako druhdy Paul Rodgers přeji Wishing well!

Filozof @ 05.05.2011 07:24:28
Petr Gratias

Děkuji za sebereflexi. Ta často značí opravdovou osobnost.

29.01.2011 springfame | #

Pokusím se nastínit svůj pohled na projekt Get Back uvedený posléze pod názvem Let It Be. Nutné je zmínit album i film - obojí vzešlo z téhož a nelze jednoduše oba projekty od sebe oddělit.

1. Reality show
Chtě nechtě musím McCartneymu a potažmo Beatles přiznat další prvenství - totiž vynález reality show. Jakkoliv byli Beatles dosud novátorští coby skupina, tentokrát se to říci nedá.
Autorem nápadu byl McCartney a ostatní se stali účinkujícími. První problém. Byť se Beatles zrovna v pohodě a soudržnosti nenacházeli, svět jim stále ještě zobal z ruky. Bílé album si nevedlo špatně, přes všechny mínusy, které na něm lze najít. Čtyřka měla za sebou všechny možné úspěchy, které si lze představit. Pro pár chlapů na prahu třicítky, kteří nepotřebovali nic dokazovat sobě ani světu, celá tahle akce tak trochu zaváněla nucenou prací. Trochu ve smyslu Lennonovy poznámky, že v osm ráno nemůžete vymýšlet muziku a nechat se u toho natáčet.

2. Strávený čas
Když už něco dělat nemůžete a přitom musíte, alespoň se snažíte předstírat nějakou činnost. Tady šlo ve výsledku o přehlídku ztraceného času. Kdo je vybaven trpělivostí a prokouše se vším možným materiálem z onoho ledna 1969, může získat několik dojmů. Mně jako první vytanulo na mysli, že drtivou většinu času nejde o nahrávání alba. Možná skupině chybělo živé hraní a nakonec i kontakt jednoho s
druhým, nevím. Je to možné vysvětlení faktu, že skupina místo zkoušení nového materiálu omílá rokenrolovou i jinou klasiku včetně vlastní tvorby. Díky tomu, že vše bylo nahráno a natočeno, můžeme hodnotit. Klenot aby člověk lupou hledal - a nutno dodat, že nenajde. Na těch nahrávkách je nejcennější fakt, že je pořídili Beatles. Jejich oficiální uveřejnění by ve své době mohlo s firmou Beatles krutě otřást.
Beatles tu vůbec nehrají jako skupina, která má v podstatě všechno v kapse. Spíše připomínají partičku známých, která spolu nehrála už hodně dlouho. A tak si není schopna vzpomenout tu na slova, tu na harmonii, ale hlavně na jakéhosi společného ducha. Posluchač by pochopil, že se jedná o zkoušky (čeho vlastně?), které nejsou určené pro ucho posluchače a nemusí vše nutně sedět. Jenže Beatles to často prostě neladí. Nemyslím teď jednotlivé přehmaty či kiksy, prostě jim to nehraje dohromady. V uchu mi zůstává McCartneyho přepjatý hlas. Kdo má v paměti jeho dosud převážně vytříbený vokál, nestačí se divit. Valná část toho, co odzpívá, je rozeřvaná až běda. Jeho filmové podání Besame Mucho kolísá mezi parodií sebe sama a ztrátou vkusu.
Když se hlavního pěveckého partu ujme Lennon, zní znuděně, bez zájmu, chvílemi možná přiopilecky. A možná taky všechno dohromady. McCartneyho druhé hlasy zní často hrozně. Nechci vypadat zaujatě, ale dělá to na mě dojem, jako by chtěl za každou cenu být slyšet. Na hospodskou partu dobré, na nejlepší kapelu na světě uboze málo.
Harrison se upřímně snaží přinést pár skvělých písní. O tom, jaký je výsledek, o chvilku dále. Skutečný zájem o projekt mu však zřejmě chybí.
Nad tím vším ční jako maják pohodář Ringo. O svůj prostor se nerve, protože ví, že autorský ani pěvecký stejně nedostane. A na své bubny hraje poctivě, ze všech čtyř podává nejlepší instrumentální výkon i během bezcílného jamování. A když se zrovna nehraje a čeká se na cokoliv, Ringo sedí a poslušně čeká také. Byť se ostatní alespoň ve chvílích nutnosti probudili ke slušným hráčským výkonům, jediný Ringo snese přísnější měřítka po celou dobu zkoušení a nahrávání. Sám však kapelu spasit nemohl.
Její hraní lze často označit jako prznění písní cizích i vlastních. Vlastních minulých i budoucích. Že si neumíte představit Beatles, kteří nedokážou slušně odehrát třeba Love Me Do, You Really Got A Hold On Me, You Can´t Do That či Lady Madonna? Tak tento projekt vám je přináší. Mezi jamováním se občas zjeví verze některé z písní, které známe z konečné podoby alba. Působí to dost chaotickým dojmem, píseň se prostě objeví a zase skončí, jsa obklopena změtí úryvků skladeb všech možných žánrů. O bezkoncepčnosti celého dění možná svědčí i to, že na singlech byly vydány jiné verze, než se potom objevily na LP. Celá ta akce připomíná nahrávání až ke konci, kdy lze konečně vystopovat určitý systém.
Poctivě a nestříhat - to bylo krédo, které si McCartney vytkl před zahájením celé akce. Zákazem stříhat zaťal celému tomu pochybnému nápadu nůž do zad ještě dříve, než byl realizován. Celé to nepřineslo více než další problém - vršily se i desítky verzí jednotlivých písní, z nichž se měla vybrat ta nejlepší. Perfektní nebyla žádná, při troše práce s nůžkami by bylo možné dobrou nahrávku vytvořit. Jenže tento základní producentský postup nebyl povolen.

3. Kapela
Pokud již předtím nebyla atmosféra ve skupině ideální, tady se chvílemi jedná o skutečný rozklad. McCartney pochopitelně pro svou ideu ostatní příliš nezískal.
Nebyl však odmítnut hned zpočátku. Harrison zpětně hodnotí celý projekt jako nový rok a nový nápad, tak tedy proč ne, jedním dechem ale dodává, že brzo vše bylo zase bolestné. Pro něj asi obzvlášť, když to po pár dnech natáčení zabalil a oznámil, že ze skupiny odchází. I když byl tento konflikt aspoň na čas urovnán, loď jménem Beatles dostala další trhlinu nebezpečně blízko čáry ponoru.
Výsledný film snad ani není o Beatles - v hlavní roli se ocitá McCartney. McCartney vymýšlí, McCartney radí, McCartney poučuje, McCartney organizuje, McCartney buzeruje. Ponorková nemoc se dostavuje velmi záhy. Scéna hádky McCartneyho a
Harrisona je dostatečně známá. V detailu pěkně popisuje bezkoncepčnost celého dění: aby měl po ruce nějaký příklad, vytáhne McCartney z rukávu Hey Jude a poučuje Harrisona, že by v ní měla kytara pauzírovat. Souvislost se vznikajícím albem a filmem opravdu nenacházím. Když pak jindy Lennonovi vysvětluje, že kamery vždy a všude jsou nutné a že všichni jen trpí trémou, tento na něj zůstal nevěřícně zírat.
Aby toho nebylo málo, skupinu opustil i druhý George - tedy producent Martin. Narozdíl od prvního George se během natáčení nevrátil a od projektu dal ruce pryč. Což se ukáže později jako další problém.
Dojem ze špatného měsíce napravoval alespoň částečně střešní koncert z 30. ledna, byť ze všech myslitelných míst pro filmové finále bylo vybráno snad to nejméně vhodné - Londýn, střecha budovy, leden a mráz. Nejlepší výkony tu však podávají jak jednotlivci, tak skupina jako celek. Podíl Billyho Prestona coby hosta je nezanedbatelný.

4. Album
Deska přináší titulní McCartneyho sladbu - píseň par excellance. Byť tu narazíme na prohřešek proti původnímu konceptu alba, totiž dotočené Harrisonovo kytarové sólo. Lennon tak skvělou věc na albu nemá. Dig A Pony není nejhorší, ale kvality titulní věci dosáhnout nemůže - už proto, že hudebně je úplně o něčem jiném. A mimochodem přináší další - celkem nepochopitelný - zásah v podobě vystřižené pasáže v úvodu nahrávky. Proč právě v tomto případě došlo k provinění vůči předem danému zákazu stříhání, opravdu těžko říct.
Další čárku k dobru si Lennon může připsat za účast na písni I´ve Got A Feeling, jenže hlavní téma je McCartneyho a Lennonův příspěvek je pouze využitím hodně nedokončeného nápadu. Jeho Dig It (byť podepsáno kolektivně) nepůsobí tak nevázaně a hravě, jak by asi mělo, navíc se jedná o pouhý fragment dvanáctiminutového jamu. Across The Universe v této podobě na albu vlastně nemá co dělat, protože vznikla jindy. A tak jeho nejlepší kus Down Let Me Down se musel spokojit s pozicí béčka na singlu s McCartneyho kolovrátkovým Get Back a na album se nedostal. Aspoň se však dočkal vydání, Child Of Nature se podobného štěstí nedostalo. Harrison dopadl ještě hůře - z jeho příspěvků se chytily pouze dva: víceméně tuctová, byť mile podaná For You Blue a výborná I Me Mine. Jenže je to s ní podobné jako s Across The Universe - během natáčení Let It Be dokončena nebyla a verze z LP vznikla až na počátku roku 1970, dávno po albu Abbey Road a bez účasti Lennona (mimochodem se stala na 24 let poslední písní nahranou pod hlavičkou Beatles). Fakta o "čistotě" při jejím nahrávání jsou také dostatečně známá. Další Harrisonovy skvělé věci (All Things Must Pass, Something, Let It Down, Isn´t It A Pity) byly odmítnuty. Musím se ptát, kam dali ostatní pánové uši. Několikrát jsem konkrétně vyřazení All Things Must Pass z beatlesáckého repertoáru označil za zločin vůči Harrisonovi, a tady na tomto názoru budu trvat. Something měla to štěstí, že byla v létě oprášena pro LP Abbey Road. Této cti se dostalo i mnoha dalším skladbám dua Lennon-McCartney - Oh! Darling, Maxwell´s Silver Hammer, She Came In Through The Bathroom Window, Mean Mr. Mustard, Carry That Weight, Golden Slumbers a věřte nevěřte i Her Majesty. Stejný osud potkal i jediný Starrův pokus o vlastní příspěvek, Octopus´s Garden.
Byť jsou průpovídky mezi písněmi na desce vytrženy z původních míst, dávají - když nic jiného - dojem jakési živé produkce. Celé album aspoň v první půlce drží jakž takž pohromadě. Two Of Us je snesitelný rozjezd, Dig A Pony syrový náklad tříčtvrtečního blues. Již zmíněné koncepční problémy se zařazením Across The Universe a I Me Mine nás koneckonců coby posluchače nemusí až tak moc zajímat, a tak můžeme vnímat pouze jednu solidní a jednu skvělou píseň. Sneseme-li útržek z Dig It, dostaneme se k nádherné titulní skladbě - a pak následuje první šok: odrhovačka Maggie Mae na album asi zařazena být neměla, a když už být musela, ne snad v takto neúplné a náhle uťaté verzi (podotýkám, že kompletní verze existuje, a byla myslím zahrána jen nedlouho po té na LP použité). Nálada se zklidní s I´ve Got A Feeling. Z utržené rány se sotva vzpamatujeme u One After 909, a dostaneme další. S přeslazeným aranžmá The Long And Winding Road se celá deska sesype jak cukrová homole. Smyčce a sbory, možná snesitelné na Bílém albu, tady působí jako pěst na oko. Album zbývající dva kousky už nezachrání, především proto, že na to hudebně nemají.
S The Long And Winding Road padl na skupinu poslední problém, který se ukázal být zásadním. Byť byl možná použit jen jako záminka, znamenal ve svém důsledku rozpad kapely. Přitom píseň jako taková se dá řadit mezi McCartneyho nejzdařilejší kousky, ovšem v původním provedení znamenala krutou ránu pro jeho pověst perfekcionisty. Spector byl zřejmě veden snahou píseň pro album zachránit, jeho postup byl však v konečném důsledku dost kontraproduktivní. Jak moc se snažil Lennon celý projekt shodit, když předal pásky ke zpracování Philu Spectorovi a jako bonus přidal falzetovou hlášku o přicházejících andělech, o tom můžeme jen spekulovat. Kladem této snahy zůstává jen fakt, že Spector dokázal aspoň částečně snesitelně poskládat k sobě kousky čehosi, s čím si nevěděli rady ani
George Martin ani Glyn Johns.
Co tedy vlastně Beatles za měsíc nahrávání stvořili? Výsledkem je nijak zázračné, ale poslouchatelné album, na které si fanoušci museli počkat celý rok a čtvrt po jeho dokončení a dočkali se ho až v době, kdy byl rozpad Beatles již veřejně oznámen. A navíc bylo v datu vydání předstiženo o půl roku mladším následovníkem.
Nic nového či snad převratného objeveno nebylo a zdaleka (naštěstí) nebyl (a asi ani být nemohl) dodržen původní koncept nahrávání.

5. Film
Jakkoliv to možná bude v protikladu s prvním odstavcem, film působí od alba dosti odtrženě. Především obsahuje spoustu materiálu, který si fanoušci na albu koupit nemohli. Některé písně byly postaveny do nových souvislostí. Pár příkladů: zatímco Two Of Us album otvírá, ve filmu je prezentována jako výsledek dílčího snažení.
Mimochodem, působí tu o mnoho více křečovitě McCartneyho snahou o prezentaci seriózní za každou cenu. Nahrávka vznikla spolu s Let It Be a The Long And Winding Road až po střešním koncertu, který tedy nebyl úplným vyvrcholením celého projektu, jak nám film předstírá. Ve světle všech okolností se však zdá být vrcholem tvůrčím. Z kapely konečně vyzařuje trocha kolektivu a dobré nálady. Zvukem i obrazem. Včetně drobných a milých detailů, jako když Beatles zopakují nástup k Dig A Pony. To vše jen z toho prozaického důvodu, že se Ringo potřeboval vysmrkat.
Zvláštní figurou je ve filmových záběrech Yoko Ono. Sedí a kouká a moc toho nenamluví. Působí jak zjevení z jiného světa. Když už konečně využije svůj mikrofon, začne kvílet způsobem přijatelným snad jen pro masochisty. Její přítomnost je pochopitelně dána přítomností Lennonovou, ale jaký to mělo smysl i pro ty samotné dva, to opravdu nechápu.


6. Pár vět na závěr
Nakonec vzniknuvší film a album byly výsledkem měsíční lopoty a honby za něčím, čeho nejenže dosaženo nebylo, ale skončilo potupným fiaskem. Možnost další spolupráce se otřásla v základech a kolektivní duch skupiny byl minulostí. Hlavní rána měla ještě přijít: roztržka v obchodních záležitostech (spor Klein versus Eastman) byla již za dveřmi.
Dávám tři hvězdy jako průměr - ne za výkon kapely, ale za těch pár dobrých písniček.
reagovat

Petr Gratias @ 03.05.2011 20:54:24
Chtěl jsem Vám poděkovat za Vaši subjektivní analýzu k poslednímu beatlesovskému projektu. Myslím, že jste se v řadě postřehů velmi těsně přiblížil k rozkrývání různých záhad, poťouchlostí, nevyzpytatelností, jako málokdo. Beatlesovskou tematiku a problematiku sleduji pozorně už desítky let (jsem ročník 1955) a je to "moje skupina na celý život". To mám prověřené, třebaže se mě líbí i diametrálně odlišné hudební styly, Beatles stále zůstávají se vším všudy. Máte velmi dobrý pozorovací talent a instinkt a toho si vážím. Jen málo lidí v dnešní době dokáže pocitově nastínit různé metafory a na druhé straně velmi srozumitelně a logicky popsat historii. Blahopřeji Vám a přeji všechno dobré, máte můj obdiv!
Zkusím také já ještě přihodit nějaké to subjektivní polínko na oheň, i když to podstatné jste řekl Vy a já to jen "doladím" svými subjetivními postřehy....

09.04.2009 nowhere_man | #

Rok 1969 začali Beatles na práci na novom albume, ktorý mal byť bez playbacku, strihania či dokrúcania a zároveň mal byť živý a nahrávaný kamerami. Nahrávanie sprevádzali opäť nezhody, počas ktorých kapelu opustil zas George Harrison, no po pár dňoch sa vrátil. Pomáhal aj čierny klavirista Billy Preston. Po ukončení nahrávania (30.1. poslednýkoncert Beatles na streche štúdia) bolo tak veľa materiálu, že album i film Let it be vyšli až po rozpade kapely v roku 1970. Koniec koncov úprava skladieb Phillom Spectorom dohnala Paula k vyzradeniu rozpadu Beatles v máji 1970.

Piesne sú však ozaj dobré - Get back, Let it be, divoká I me mine či krásna The long and winding road. A nezabudnem ani na Across the universe. Takže pekná bodka za Beatles, ale pozor!! Nie je to ich posledný album, ale predposledný...
reagovat